Když mláďata dosáhnou věku tří týdnů může začít samička nosit potravu sama do pelechu, v této době (i pokud to samice nedělá) se začíná přikrmovat. Může se přikrmovat naškrábané kuřecí nebo hovězí maso. Rozmočené granule ve vývaru namixované na kaši, nebo vařené maso rozmixované se žloutkem a přídavkem vitamínů pro koťátka (baby flocken či sušené mlíčko).

Může se stát, že mláďata rozmixované a namočené granule ignorují a usínají, když se jim ale dá syrové maso, vrhnou se na to a naučí se jíst.

Mláďata přikrmujeme 4 – 5x denně, starší můžeme krmit už jen 3x s neustálým přísunem suchych granulí.

Aby se mláďata navykla na suché granule, nechávají se  v době jejich 5ti týdnů namáčet kratší dobu. Později se naučí sami jíst i suché, které mají po celý den.

Po čtvrtém týdnu začínají být mláďata zkoumavější a už vylézají  z pelechu.

V pátém kdy otevřou oči jsou již více obratnější. V této době začínají používat sluch. V této době si zvykají i na různé vjemy, lehce je něco vyleká, naučí se vnímat lidský hlas, každodenní zvuky domácnosti a v novém prostředí se již tolik nebojí. V sedmém týdnu stojí jistě na nohách a zvládají lépe koordinaci, proto je lépe dávat mláďata nejdříve v 7 týdnu.

Očkovanie

Mlaďata by se měla před odchodem do světa očkovat – nejlépe týden před – mláďata očkujeme 6-7 (lépe 8) týden a týden po mohou odejít do nových domovů. Odčervení mláďat podle potřeby.

Očkovacia schéma:

foto: shutterstock, zdroj: fretka.sk, publikované so súhlasom SKFCH

Ruja samíc

Říje u fretek přichází v době kdy dospějí. U samiček většinou přichází první říje kolem 8 měsíce až jednoho roku. Říji poznáme podle zvětšené vulvy, samička v této době také více značkuje a má výraznější pach. Některým samičkám můžou při říji vypadat chlupy na břiše. Jsou samičky, které dospějí již dříve například v půl roce, toto je však moc brzký věk na připuštění samičky, proto je dobré pokud se tak stane počkat na říji další. 

Říje u samiček by měla trvat maximálně jeden měsíc. Ovulace u fretek je provokovaná, což znamená, že pokud se nespáří, tak se ve většině případů neuvolní vajičko z vejcovodů – tzn. přetrvává říje, čemuž se říká hyperestrogenismus. Při říji trvající déle než měsíc musí chovatel nechat říji fretce ukončit u veterináře hormonální injekcí (např. HCG, Pregnyl nebo Receptal). HCG vyvolává ovulaci, čímž organismus přestane produkovat ty hormony – estrogeny, které při dlouhodobém působení fretku ohrožují – vyvolávají depresi kostní dřeně – která vede k chudokrevnosti. A proto se stává, že se po téhle hormonální injekci objeví falešná březost, organismus si „myslí“, že když je vajíčko mimo vaječník, došlo k nakrytí.
Má-li samička problémy s říjí (dlouhé nebo časté říje) opakovaně, je vhodné ji nechat vykastrovat. Dlouho trvající říje samičku totiž oslabuje a pokud říje není včas ukončená, může samička i umřít.
Chovatel by si měl ujasnit, zda chce od samičky mít mláďata. Pokud nechce, je lepší samičku vykastrovat po první říji. Nikdy ne před první říjí – samička musí nejprve pohlavně dospět. A nejlépe ani při říji, protože v té době je samička oslabená a nemusela by kastraci přežít.
Pokud se majitel rozhodne pro mláďata je nejvhodnější doba pro nakrytí 10 – 12 den plné říje samičky.

Ruja samcov

Říje samců trvá převážně od jara do léta až podzimu. Většině končí koncem srpna. Pokud je sameček mláďe (narodil se v ten daný rok dejme tomu v březnu až květnu) je velmi pravděpodobné, že začne říjit již v zimě – což je kolem cca 7 – 9 měsíců věku samce. Sameček pak říjí přes zimu až do konce léta.

Říje u samců se pozná zvětšením varlat (cca velikost kolem 2 cm). Samotné řiji většinou předchází značkování – samci se otírají bříškem, ale nezanechávají žádné kapky moči. Postupně se jim zvětší varlata a začnou značkovat jak močí, která má v této době charakteristický zápach, tak i žlázama – které mají například na zátylku. Bývají samci, kteří mají během říje vypadané chlupy za ušima, značkují hlavou a otírají se žlázama o různé výběžky, rohy apod. Nejznámější je „obraz“ samce, který se venku v trávě vytírá zádama, nebo doma otírá hlavu o pantofel – to zná jistě velká většina majitelů.

V době říje se mění i chování samců. Jediné, co je převážně zajímá, je cokoli kamkoli zatáhnout. Což může být jak samička (nemusí ani říjit), tak majitel, případně i jiný sameček. Některým samečkům stačí i plyšová hračka, kterou se snaží oplodnit.. Samečci se své „oběti“ snaží odchytit za neustálého kvokání – proto si někteří majitelé myslí, že na ně fretka utočí.

 Chovatelé často doporučují vyhnout se chovu dvou samců zároveň. Většina se totiž v říji nesnese a musí být buď odděleni, nebo vykastrovani. Pokud chce mít někdo dva samce společně a nekastrované, doporučuji najít si buďto dva bratry, případně dva podobně narozené. Když spolu budou od malička, je velká pravděpodobnost, že problémy nebudou. I když jsou spolu a neperou se mezi sebou, jakékoli další říjné samce rozhodně nesnesou a porvou se vždy. Říjný samec dokáže svého majitele pokousat, pokud z něj cítí jiného říjného samce – takto se může Váš miláček změnit v krvelačnou bestii – proto je dobré dávat na to pozor.

U některých samečků během říje vypadá srst na ocásku. Jakmile říje přejde, začne samečkovi ocásek zase zarůstat. Jsou známy i případy, kdy veterinář samci léčil mastí vypelichaný ocásek každý rok a vždy na podzim to „úspěšně“ doléčila. Pro lepší zarůstání můžeme podávat vitamínové pasty nebo kapky na srst, případně kvalitní krmiva, ale i tak člověk vypadávání srsti nezamezí, k říji to patří.

Pripúšťanie fretiek

Pro snadnější průběh je lepší přivést samici k samečkovi, ale ne vždy je to podmínkou. Sameček na vlastním území se věnuje hlavně samičce a ne novým a neznámým pachům. Pokud je to možné je lepší nechat samičku u samečka déle (cca dva dny) a ponechat jim dostatek klidu. Pro některé začátečníky se můžou zdát fretčí námluvy poněkud drastické – sameček vláčí svou samičku za kůži na krku. Pokud samice ale na samce nesyčí a nesaží se někam uniknout, je vše vpořádku. Když najde samec vhodné místo dochazí ke svázání – to trvá od 20 min až po 3 hodiny. 2 – 5 den po nakrytí u samičky viditelně přechazí otok vulvy. Pokud se tak nestane ani po sedmi dnech, je dobré krytí znovu zopakovat s tím samým samcem.

Gravidita

Dojde-li k oplodnění, následuje 42 denní období březosti – s rozmezím 39 – 46 dnů. Nedojde-li k oplodnění, následuje období pseudogravidity (falešná březost), které trvá taktéž přibližně 42 dnů. Samice je viditelně březí ve 30 dnech gravidity a v této době začíná hodně línat, případně si sama vytrhává srst a staví hnízdo.

22 den po nakrytí je možné zjistit ultrazvukem, zda samice opravdu čeká mláďata, v této době jsou již viditelná. Týden před porodem, je možno vidět jednotlivá mláďátka v bříšku – jdou vidět jak pohyby, tak hrbolky na břiše.

Pôrod

Samička asi tak hodinu před porodem se začne být poměrně „stuhlá“ a  brzo na to přijdou stahy.

Pokud je samička prvorodička může být ze začátku poněkud překvapená, ale brzo se vzpamatuje a ví co má dělat. Je dobré hlídat pauzy mezi mláďaty. Většinou mláďata rodí v rozmezí 10 – 30 min, ale při větším počtu může být pauza i hodinu až hodinu a půl.

Pokud je již pauza delší a samička stále tlačí je dobré ji kontrolovat. Můžeme samici podpořit tvarohem s trochou medu, nebo glukopurem rozpuštěným ve vodě. Tvaroh s medem je dobré mít po ruce – samičče dodá energii potřebnou k porodu. Pokud samička tlačí již déle, je něco v nepořádku a je vhodné zavolat doktora. U některých samiček může dojít ke komplikacím a je proto vhodné vědět o nejbližším veterináři, kdyby bylo potřeba pomoci císařským řezem.

S fretětem v obalu odchází většinou i placenta. Je to „krvavý kus masa“ připojený k fretěti pupeční šňůrou. Po vybavení plodu z obalu a přetržení pupečníku se automaticky oddělí i placenta. Někdy vyjde fretě z matky již z oddělenou placentou, která zůstane uvnitř (v děloze), někdy si placentu „táhne“ na pupečníku s sebou na svět. Zbytky obalů a placenty nechte samici klidně sežrat. Placenta obsahuje látky, které urychlí porod, více spustí mléko a vyčistí samičce zažívací trakt. Pozření pár placent je fretce jen ku prospěchu. Pakliže placenta neodejde s plodem, opět se nic neděje. Je vypuzena s dalšími freťaty nebo až po porodu.

Pauza mezi porodem jednotlivých mláďat nesmí být delší, pak vznikají komplikace. Chovatel musí dát pozor aby samička porodila všechno, pokud v ní zůstává placenta, nebo snad mládě musí je ze sebe dostat. Jestliže nemá samice již stahy, měl by jí veterinář dát Oxitocin, aby dorodila vse včas a neměla z toho zánět, který by mohl ublížit i narozeným mláďátkům.

Samička překouše pupeční sňůru a mládě očistí. Někdy se stane, že mládě je již venku, ale pupeční sňůrou svázáno se samičkou. V této chvíli není dobré se pokoušet pupeční sňůru přestřihnout, protože pokud je část placenty stále spojena s dělohou, pak by mohla samička vykrvácet. Je tedy dobré počkat až samička nabere síly a porodí i placentu. Pokud je již mláďe venku a samička má třeba více práce, můžeme jí pomoci natrhnout mláděti placentu kolem něj, aby mohlo dýchat. Ale většinou toto samička zvládne sama i při větším počtu mláďat.

foto: shutterstock, zdroj: fretka.sk, publikované so súhlasom SKFCH

Syn mi doniesol fretku „na týždeň“. Ostala u mňa asi 2 roky. Ale bol som rád, je to úžasné zvieratko. Je pravda, čo sa o nich píše, tak to nebudem opakovať. Nevedel som, že čaká mladé. Prekvapenie bolo, keď priviedla na svet 16 mláďat. Bola z nej mimoriadne vzorná starostlivá mamička. Tým si ma úplne získala.

Malých bolo veľa, tak sme ich kŕmimi spoločne. Kúpil som sunar a kvapátko. Boli tak maličké, že keď dobre neotvorili ústa, tak tá kvapka im zaplavila tvár a prskali. Bývam na kraji mestečka. Chodili sme do prírody. Fretku som mal na vodítku. Nerád som ju obmedzoval, tak som to skúsil na voľno. Čuduj sa svete, neušla. Mala užitočný zvyk. Keď som zahral na ústnej harmonike, vždy prišla. Dodnes neviem, či sa jej ten zvuk tak páčil, alebo naopak.

A tak dostala volnosť. Chodili sme spolu aj na turistiku. Ona pobehovala okolo tak do 10 metrov. Ale keď našla bútlavý strom, zmizla v jeho útrobách a ja som mohol štvrť hodinu čakať. Občas sa zatúlala do húštin mimo môj dohľad. Stačilo zahrať a o chvíľu prišla po svojej stope nazad. Keď bola ustatá, vliezla mi pod vetrovku a ohrievala kríže. Milovala čerstvý sneh. Behala pod snehom a občas sa vynorila zistiť situáciu. Mala obrovskú radosť, keď sme jej urobili zo snehu kopu a do nej veľa chodbičiek.

Často som robil aj cez víkendy. To som ju vzal do kancelárie a pootváral zásuvky vo všetkých stoloch. Mala čo robiť aj 10 hodín. Nechal som otvorené dvere. Kancelárie sme mali v „unimobunkách“. Boli plné myší. Po dvoch – troch návštevách všetky myši ušli.

Tak rozmýšlam, či by sa dali chovať 2 fretky na záhrade. Chodím tam denne. Asi by zdiveli a ušli. Má niekto takúto skúsenosť?

Autor: Zvonimír Lehotský, fotografia: © BigStockPhoto.com

Fretky pohlavne dospievajú približne v šiestich mesiacoch. Toto obdobie je charakteristické u samčekov fyzickými zmenami, ale aj zmenou správania zvierat. Obdobie ruje sa môže u rôznych jedincov líšiť, pretože je závislé od mnohých podmienok, napríklad ročného obdobia, svetelnosti chovného zariadenia, alebo stravy. U samčekov spravidla trvá ruja od jari, až do konca leta, zatiaľ čo u samičiek je to na jar medzi marcom a májom. V chovoch je možné dosiahnuť 2 až 4 vrhy za rok. Ak nepríde ku pripusteniu samičky, môže sa ruja predĺžiť aj na celú sezónu.

Na párenie vodíme vždy samičku za samcom. Predchádza mu zoznamovanie, hranie sa a naháňanie, po ktorom samček uchopí samičku za zátylok a odtiahne si ju na nerušené miesto. Asi po pol hodine dochádza k spojeniu, ktoré môže trvať aj niekoľko hodín. Zvieratá počas neho ležia v pokoji vedľa seba a nemali by byť vyrušované chovateľom.

Ak je samička oplodnená, nasleduje až 45 dňové obdobie gravidity. Výraznejšie sa to na jej vzhľade prejaví až v poslednom štádiu gravidity. V tomto období si začína budovať hniezdo, ktoré vystiela vytrhnutou srsťou. Pri vyrušovaní chovateľom môže byť podráždená a agresívna, je preto lepšie im dopriať kľud. Samička môže až do pôrodu vykonávať tie isté činnosti ako pred ním.

Po pôrode potrebuje samička kvalitnú potravu, pokrývajúcu nároky na dostatok živín. Chovateľ by mal pravidelne kontrolovať jej hniezdo, odstraňovať z neho nečistoty, zvyšky potravy a uhynuté mláďatá. Nemusí sa báť, že po zanesení ľudského pachu fretka odvrhne svoje mláďatá, vo všeobecnosti fretky znášajú ľudský pach dobre. Mladé zvieratá sa rodia holé, slepé a hluché, prezrádza ich v čase neprítomnosti matky piskľavý zvuk. Viditeľnejšia zmena nastáva okolo dvoch týždňov veku, mláďatám začnú rásť mliečne zuby, samica ich necháva čoraz častejšie samotných. Od troch týždňov sa začínajú prikrmovať mäsom, ktorým ich zásobuje samička. Štvortýždňové mláďatá už opúšťajú hniezdo a začínajú sa spolu hrávať a starať sa o srsť. Vo veku šiestich týždňov prestávajú piť materské mlieko a možno ich od samičky definitívne odstaviť.

Fotografia: © BigStockPhoto.com