Rozmnožovanie fretiek

Reprodukcia fretiek má niekoľko základných oblastí – ruja samíc, ruja samcov, pripúšťanie, pôrod.

Ruja samíc

Říje u fretek přichází v době kdy dospějí. U samiček většinou přichází první říje kolem 8 měsíce až jednoho roku. Říji poznáme podle zvětšené vulvy, samička v této době také více značkuje a má výraznější pach. Některým samičkám můžou při říji vypadat chlupy na břiše. Jsou samičky, které dospějí již dříve například v půl roce, toto je však moc brzký věk na připuštění samičky, proto je dobré pokud se tak stane počkat na říji další. 

Říje u samiček by měla trvat maximálně jeden měsíc. Ovulace u fretek je provokovaná, což znamená, že pokud se nespáří, tak se ve většině případů neuvolní vajičko z vejcovodů – tzn. přetrvává říje, čemuž se říká hyperestrogenismus. Při říji trvající déle než měsíc musí chovatel nechat říji fretce ukončit u veterináře hormonální injekcí (např. HCG, Pregnyl nebo Receptal). HCG vyvolává ovulaci, čímž organismus přestane produkovat ty hormony – estrogeny, které při dlouhodobém působení fretku ohrožují – vyvolávají depresi kostní dřeně – která vede k chudokrevnosti. A proto se stává, že se po téhle hormonální injekci objeví falešná březost, organismus si „myslí“, že když je vajíčko mimo vaječník, došlo k nakrytí.
Má-li samička problémy s říjí (dlouhé nebo časté říje) opakovaně, je vhodné ji nechat vykastrovat. Dlouho trvající říje samičku totiž oslabuje a pokud říje není včas ukončená, může samička i umřít.
Chovatel by si měl ujasnit, zda chce od samičky mít mláďata. Pokud nechce, je lepší samičku vykastrovat po první říji. Nikdy ne před první říjí – samička musí nejprve pohlavně dospět. A nejlépe ani při říji, protože v té době je samička oslabená a nemusela by kastraci přežít.
Pokud se majitel rozhodne pro mláďata je nejvhodnější doba pro nakrytí 10 – 12 den plné říje samičky.

Ruja samcov

Říje samců trvá převážně od jara do léta až podzimu. Většině končí koncem srpna. Pokud je sameček mláďe (narodil se v ten daný rok dejme tomu v březnu až květnu) je velmi pravděpodobné, že začne říjit již v zimě – což je kolem cca 7 – 9 měsíců věku samce. Sameček pak říjí přes zimu až do konce léta.

Říje u samců se pozná zvětšením varlat (cca velikost kolem 2 cm). Samotné řiji většinou předchází značkování – samci se otírají bříškem, ale nezanechávají žádné kapky moči. Postupně se jim zvětší varlata a začnou značkovat jak močí, která má v této době charakteristický zápach, tak i žlázama – které mají například na zátylku. Bývají samci, kteří mají během říje vypadané chlupy za ušima, značkují hlavou a otírají se žlázama o různé výběžky, rohy apod. Nejznámější je „obraz“ samce, který se venku v trávě vytírá zádama, nebo doma otírá hlavu o pantofel – to zná jistě velká většina majitelů.

V době říje se mění i chování samců. Jediné, co je převážně zajímá, je cokoli kamkoli zatáhnout. Což může být jak samička (nemusí ani říjit), tak majitel, případně i jiný sameček. Některým samečkům stačí i plyšová hračka, kterou se snaží oplodnit.. Samečci se své „oběti“ snaží odchytit za neustálého kvokání – proto si někteří majitelé myslí, že na ně fretka utočí.

 Chovatelé často doporučují vyhnout se chovu dvou samců zároveň. Většina se totiž v říji nesnese a musí být buď odděleni, nebo vykastrovani. Pokud chce mít někdo dva samce společně a nekastrované, doporučuji najít si buďto dva bratry, případně dva podobně narozené. Když spolu budou od malička, je velká pravděpodobnost, že problémy nebudou. I když jsou spolu a neperou se mezi sebou, jakékoli další říjné samce rozhodně nesnesou a porvou se vždy. Říjný samec dokáže svého majitele pokousat, pokud z něj cítí jiného říjného samce – takto se může Váš miláček změnit v krvelačnou bestii – proto je dobré dávat na to pozor.

U některých samečků během říje vypadá srst na ocásku. Jakmile říje přejde, začne samečkovi ocásek zase zarůstat. Jsou známy i případy, kdy veterinář samci léčil mastí vypelichaný ocásek každý rok a vždy na podzim to „úspěšně“ doléčila. Pro lepší zarůstání můžeme podávat vitamínové pasty nebo kapky na srst, případně kvalitní krmiva, ale i tak člověk vypadávání srsti nezamezí, k říji to patří.

Pripúšťanie fretiek

Pro snadnější průběh je lepší přivést samici k samečkovi, ale ne vždy je to podmínkou. Sameček na vlastním území se věnuje hlavně samičce a ne novým a neznámým pachům. Pokud je to možné je lepší nechat samičku u samečka déle (cca dva dny) a ponechat jim dostatek klidu. Pro některé začátečníky se můžou zdát fretčí námluvy poněkud drastické – sameček vláčí svou samičku za kůži na krku. Pokud samice ale na samce nesyčí a nesaží se někam uniknout, je vše vpořádku. Když najde samec vhodné místo dochazí ke svázání – to trvá od 20 min až po 3 hodiny. 2 – 5 den po nakrytí u samičky viditelně přechazí otok vulvy. Pokud se tak nestane ani po sedmi dnech, je dobré krytí znovu zopakovat s tím samým samcem.

Gravidita

Dojde-li k oplodnění, následuje 42 denní období březosti – s rozmezím 39 – 46 dnů. Nedojde-li k oplodnění, následuje období pseudogravidity (falešná březost), které trvá taktéž přibližně 42 dnů. Samice je viditelně březí ve 30 dnech gravidity a v této době začíná hodně línat, případně si sama vytrhává srst a staví hnízdo.

22 den po nakrytí je možné zjistit ultrazvukem, zda samice opravdu čeká mláďata, v této době jsou již viditelná. Týden před porodem, je možno vidět jednotlivá mláďátka v bříšku – jdou vidět jak pohyby, tak hrbolky na břiše.

Pôrod

Samička asi tak hodinu před porodem se začne být poměrně „stuhlá“ a  brzo na to přijdou stahy.

Pokud je samička prvorodička může být ze začátku poněkud překvapená, ale brzo se vzpamatuje a ví co má dělat. Je dobré hlídat pauzy mezi mláďaty. Většinou mláďata rodí v rozmezí 10 – 30 min, ale při větším počtu může být pauza i hodinu až hodinu a půl.

Pokud je již pauza delší a samička stále tlačí je dobré ji kontrolovat. Můžeme samici podpořit tvarohem s trochou medu, nebo glukopurem rozpuštěným ve vodě. Tvaroh s medem je dobré mít po ruce – samičče dodá energii potřebnou k porodu. Pokud samička tlačí již déle, je něco v nepořádku a je vhodné zavolat doktora. U některých samiček může dojít ke komplikacím a je proto vhodné vědět o nejbližším veterináři, kdyby bylo potřeba pomoci císařským řezem.

S fretětem v obalu odchází většinou i placenta. Je to „krvavý kus masa“ připojený k fretěti pupeční šňůrou. Po vybavení plodu z obalu a přetržení pupečníku se automaticky oddělí i placenta. Někdy vyjde fretě z matky již z oddělenou placentou, která zůstane uvnitř (v děloze), někdy si placentu „táhne“ na pupečníku s sebou na svět. Zbytky obalů a placenty nechte samici klidně sežrat. Placenta obsahuje látky, které urychlí porod, více spustí mléko a vyčistí samičce zažívací trakt. Pozření pár placent je fretce jen ku prospěchu. Pakliže placenta neodejde s plodem, opět se nic neděje. Je vypuzena s dalšími freťaty nebo až po porodu.

Pauza mezi porodem jednotlivých mláďat nesmí být delší, pak vznikají komplikace. Chovatel musí dát pozor aby samička porodila všechno, pokud v ní zůstává placenta, nebo snad mládě musí je ze sebe dostat. Jestliže nemá samice již stahy, měl by jí veterinář dát Oxitocin, aby dorodila vse včas a neměla z toho zánět, který by mohl ublížit i narozeným mláďátkům.

Samička překouše pupeční sňůru a mládě očistí. Někdy se stane, že mládě je již venku, ale pupeční sňůrou svázáno se samičkou. V této chvíli není dobré se pokoušet pupeční sňůru přestřihnout, protože pokud je část placenty stále spojena s dělohou, pak by mohla samička vykrvácet. Je tedy dobré počkat až samička nabere síly a porodí i placentu. Pokud je již mláďe venku a samička má třeba více práce, můžeme jí pomoci natrhnout mláděti placentu kolem něj, aby mohlo dýchat. Ale většinou toto samička zvládne sama i při větším počtu mláďat.

foto: shutterstock, zdroj: fretka.sk, publikované so súhlasom SKFCH