Ne každý má možnost volby a proto nejprve o chovu fretky v bytě, kde použiji 2 výrazy :

• bytový prostor fretky – místo, kde je její klec a je zavřená
• životní prostor fretky – je místo, kde se pohybuje puštěná a kam jí dovolíme zasahovat.  

Klec – bytový prostor fretky by měl být velký dle toho, jak často se můžeme fretce věnovat. Fretke je potrebné zabezpečiť miesto na odpočinok v kľudnej časti miestnosti, kde nie je vystavená nadmernému hluku, prievanu, teplu, vlhku a kde nebude rušená počas odpočinku. Nedoporučuje se nechat bez našeho dohledu po celý den volný prostor po bytě…fretka je zvídavá, mrštná, ráda ochutnává všechno. V případě, že jí necháme takto volný prostor a fretka se začne dávit, zvracet….těžko co nejrychlej najdeme ve velkém prostoru původce jejích potíží.

Životní prostor fretky je třeba průběžně upravovat a pozměňovat tak, aby si nemohla ublížit a při tom nám svojí hravostí ( vyškrabování hlíny z květináče, okusování květin, rozkousání krabiček s léky a jiných drobných předmětů, které má v dosahu, vyházení skříní, porcelánu, houpání se na záclonách a následné vypadnutí z okna, rozkousání pantoflí, stahování ubrusu a skákání na stůl ) nezpůsobila újmy materiální ani citové. Takovému prostoru zabezpečenému pro volný pohyb fretky říkáme “ fretkoodolný“. Není pravdou, že fretka okusuje skříně a jiné dřevo a věci jako pes, největší škody v bytě nadělá asi svými drápky na sedačkách a záclonách. Škody na koberci ( hlavně pachové stopy ) jde eliminovat tím, že dáme jinou podlahu – plovoucí, linoleum, dlaždice.

Z toho důvodu je nejvhodnější fretku v době, kdy nejsme doma mít zavřenou ve volierce – kleci a pouštět ji vyběhat a pohrát si jen pod dozorem. Fretka spí denně asi 18 – 20 hod. Její oblíbená doba hraní a šramocení je mezi 5-7 ráno a 17-19 večer. V tuto dobu jí plně postačí naše pozornost a hra, ale nevadí, když se nemůžeme přizpůsobit jejímu režimu si s ní pohrát a vypustit ji běhat v jinou dobu ( nezapomeňte ji ale vzbudit, aby svůj čas věnovaný vámi na její hry neprospala ). V době kdy je v klidu a spí, má nároky pouze na čerstvou vodu a krmení.

Bytový prostor fretky

Fretka vleze téměř všude i velice malými skulinami…je třeba zajistit prostory za skříněmi, ledničkou atd. fretka se tam může jednak zranit ( u ledničky ) popř. zatahovat tam jídlo a kálet…což je nepříjemné na údržbu čistoty. Není od věci navštívit nějaké chovatele v bytech a podívat se, jak se fretky chovají a jak jejich majitelé mají zajištěný pokoj. Fretka nemusí mít k dispozici celý byt, postačí jí pokojík i dětský na vyběhání a hru.

Voliera – klec do bytu postačí v rozměrech, které jsou běžně dostupné v obchodech – klece na králíky a činčily

Tyto klece je vhodné obohatit o nějaké průlezky, schůdky, vyšší klec upravit, s příhlédnutím na bezpečnost pohybu fretky, na poschodí, zavěsit houpačky.

Některé internetové obchody nabízejí už vybavené volierky a velký sortiment doplňků do volier. Větší voliery do bytu si můžeme vyrobit sami jak z nového materiálu, tak třeba ze staré skříně.

Základní bytový prostor fretky by měl být minimálně 0,5 x 1 x 0,7 m na výšku (2), 1 x 0,5 x 0,5 m (1), 2m čtvereční nebo 1,5 x 0,8 x 0,6 m (4). Dle doporučení kodexu chovatele plocha dna klietky + všetkých horizontálnych poschodí by mala byť cca 1,0 m2 pre jednu fretku, pre každú ďalšiu treba rátať s cca 0,4 m2.

Při umístění volierky na balkoně musíme tento zajistit proti průvanu a v případě, že je prosklený, tak zabezpečit to, aby se fretka v létě nepřehřívala a nebyla jako v terariu. V případě otevřeného balkonu je třeba zajistit zaizolovanou budku na spaní. 

V celém prostoru, kde se fretka pohybuje je třeba mít umístěny záchodky s pískem – kočkolitem. Nejčastěji chodí čůrat a kakat do rohů místnosti a voliery. Pro mláďata pořídíme záchodků více…do každého rožku, postačí i nízká krabička z kartonu. Ideální je záchod v rohu vyvýšený, protože fretka na záchod nacouvává a snaží se vykakat co nejvýše.
Podlaha ve volierce by měla být z omyvatelného materiálu- plast, linoleum. V prostoru, kam umístíme záchod počítáme s tím, že fretka ráda hrabe, zvláště nově vyměněný písek a prostor kolem záchodu tím rychle znečistí. Proto není vhodné do tohoto prostoru umísťovat misky s krmením a vodou. Při výměně písku na záchodku použijeme starý vzorek počůraného písku a hovínka do nového písku. Tím se snažíme hlavně mladé fretce vysvětlit, že jsme jí nepřipravili hřiště, ale čistý záchod. Ne vždy to ale zabere. Kompletná dezinfekcia klietky alebo voliéry by sa mala vykonávať aspoň 2x ročne. Pravidelné umývanie klietky alebo voliéry je vhodné minimálne 1x týždenne, čistenie záchodov od výkalov minimálne 2x denne.

Misky na krmení jsou nejvhodnější upevňovací na klec, se kterou fretka neotočí a nevysype ji a zároveň aby byla umístěna výše než na úrovni země.

Zásobník na granule je rovněž vhodný, granule vypadávají postupně a nejsou znečištěné rozházením při hře fretky, je třeba jen zvolit umístění, aby nebyl na stejné úrovni jako záchod

Vodu podáváme stále čerstvou a dostatek, fretka je náchylná na přehřátí a při krmení granulemi vodu potřebuje stále. Nejhygieničtější je podávání vody v napaječce, misku fretka používá i pro hru jako bazén. V případě použití běžně dostupné napaječky pro hlodavce (první obrázek) je možné nádobku vyměňovat při znečištění klasickými pet lahvemi, což je velice praktické a hygieničtější vzhledem ke špatnému vymývání původních plastových lahví. Jen pozor na použití barevných tmavých pet lahví při současném slunečním záření na láhev, voda se přehřívá a dříve kazí. Tato napaječka se nedoporučuje při cestování, kdy se klec otřásá, protože voda pak stále vykapává. Pro cestovní účely se zatím nejvíce osvědčila napaječka pístová, odkud voda ani při otřesech nevytéká (obrázek druhý).

Další vybavení klece je budka na spaní – prostor, kde se fretka cítí bezpečně, krytá ze všech stran. Budka musí být současně přístupná např. otvíracím víkem pro vyčištění. Příklady budek – do bytu jsou na fotkách (neizolované, nevhodné ven a na otevřený balkon v zimním období).

Do vnitřku bedýnky postačí teplejší hadr, dečka kam se fretka zavrtá. Nepoužívejte látky děrované, které mají oka, do kterých se můžou zaháknout drápky. Dobrý je fleš, bavlna, deky, ovědčili se mi i staré oděvy, mikyny, tepláky, šusťákoné zimní oděvy. Vyvarujte se volně ložených zateplovacích materiálů – polystyren, molitan, vatelín, fretky je budou škrábat a požírat, což jim může způsobit závažné zdravotní problémy. Používané peřinky a deky občas kontrolujte, zvláště mladé fretky rády pojídají látku, pak je dobré jim dát pastu Bezopet, či jinou podobnou na lepší trávení, aby jim látka neucpala střeva.

Na místo a nebo současně můžeme použít na spaní závěsný pelíšek, který zavěsíme do prostoru tak, aby nebránil v prostoru záchodku a „jídelny“ a aby současně visel i s fretkou ve vzduchu bez doteku na zem. Při tom musí být i lehce dostupný fretce na vstup.

V případě umístění volierky na balkon doporučuji jak zateplenou boudičku, tak závěsnou houpačku pro volbu v případě změny teplot.

Venkovní chov ve volieře

Venkovní chov má svoje výhody i nevýhody, stejně jako chov doma. Výhodou venkovního chovu je to, že fretky nám doma nepáchnou a není třeba přizpůsobovat a přestavovat interier bytu. Nevýhoda je to, že nejsme s fretkou v těsném kontaku a hry, venčení a úklid voliery je časově náročnější. Za předpokladu, že se budeme fretce denně věnovat minimálně hodinu – hra, procházka, tak nemůže dojít k tomu, že zdivočí a bude kousat.

Fretky samozřejmě můžeme brát i na hraní domů, toto se ale nedoporučuje v zimním období. Velkým teplotním rozdílem bychom fretce ublížili a mohla by dostat třeba zápal plic. U říjících samečků musíme počítat s tím, že si budou místnost stále dokola značkovat, na rozdíl od samečků, kteří jsou doma stabilně a nemají proto tendenci své území znovu a znovu označovat.

Z vlastní zkušennosti : Velká nevýhoda venkovního odchovu je ta, že nejste ve styku s fretkou celou dobu vašeho pobytu doma, nevidíte, co se s ní děje, zda se někde nezachytla, nemá nějaké zdravotní problémy atd. Reakce na takové podněty přichází daleko pozděj než u fretek chovaných doma a může mít dalekosáhlejší negativní důsledky.

Bytový prostor fretky venku musí být přizpůsoben jak teplým letním dnům, tak mrazivé zimě. Speciální voliery vhodné na ven se neprodávají, takovou si musíme vyrobit nebo nechat vyrobit. Velikost voliery se doporučuje 2x1x1 m (1), v případě, že se fretce dostatečně věnujeme a bereme ji denně na procházku, postačí prostor menší, neměl by být ale menší než 1×0,7×0,5 m (2).

Dle kodexu chovatele je doporučeno mít vonkajšiu voliéru s minimálnou úžitkovou plochou min. 2m2 / 1 fretka s maximálne jednou otvorenou stranou (obyčajne predná časť), pričom voliéra musí poskytovať ochranu proti vetru, dažďu, snehu a slnečnému žiareniu (odpočinková časť by mala byť zatienená) s možnosťou dobrého odtoku vody. Súčasťou voliéry by mal byť záchod vyhovujúci fretčím potrebám, miska na krmivo, miska na vodu alebo funkčná napájačka (v zime prístup k nezmrznutej vode), hračky, priestor na spanie s vhodnou podložkou (v zime zateplený), pomôcky na preliezanie, prebiehanie a pod.

Na stavbu voliery se nejčastěj používají materiály v kombinaci trubky, profily, jekly, pevnější pletivo ( ne králičí, to fretka prokouše ), dřevo, plech, plast. Dvířka uděláme dostatečně velká, aby celý prostor voliery byl přístupný pro čištění a dostatečně zajistitelná. Jako podlahu použijeme dřevo, plast, linoleum, beton. Umístění voliery volíme v závětří, ne na přímém slunci, přičemž 3 stěny voliery vyrobíme z pevného materiálu ( dřevo, plech, plast ) kvůli větru a dešti. Nezbytná je i střecha se sklonem mimo volieru.

Vnitřní vybavení je obdobné jako u domácí klece, mělo by být ale pestřejší, aby se fretka nenudila – prolézačky, houpačky, kmen stromu na šplhání, dutý kmen na schovávání. Houpačky  a vaky vhodné ven při chladnějším počasí: 
V horkých letních dnech umístíme i misku s vodou na koupání a zchlazení fretky, velmi rády so čvachtají.
Budka na spaní by měla být s předsíňkou a celá zateplená, s otvíracím víkem nebo bokem pro snadné čištění. Vnitřek budky volíme obdobný jako u domácích budek.

V zimním období musíme dávat pozor na zamrzající vodu v napaječkách, je třeba ji až 3x denně vyměnit za teplou. Fretky chované celoročně venku prospí o třetinu více času v době od listopadu do ledna a mají až 2x větší spotřebu krmiva.

foto: shutterstock, zdroj: fretka.sk, publikované so súhlasom SKFCH

Fretka (Putorius putorius furo) vznikla domestikáciou tchora tmavého (Putorius putorius), patrí medzi šelmy kunovité – lasicovité (rad šelmy, čeľaď kunovité). Do tejto čeľadi patria napr. aj kuny, norky, jazvece, vydry. (P. Nerandžičová)

Fretky boli ešte v nedávnej minulosti používané poľovníkmi na lov divokých králikov – fretkovanie. Fretka bola vpustená do králičej nory a králika vyhnala. Ten bol potom odchytený do siete upevnenej pri východe alebo priamo odstrelený lovcom pri vybehnutí z nory. Môžeme sa domnievať, že pôvodne vyšľachtená albinotická farba u fretky bola práve z tohoto dôvodu, aby si lovec nezamenil pri love fretku s králikom. (Takto boli zámerne vyšľachtení aj bieli bulteriéri, používaní na naháňanie prasiat).

Fretka albín ma bielu až svetlo nažltnutú srsť a červené oči. Sfarbenie je spôsobené tým, že jej chýba pigment.

Vývoj kostry a svalov je u albínov pomalší ako u tchora. Domestikačný proces sa prejavil znížením metabolických procesov, poklesla hmotnosť srdca, pľúc, mozgu, zvýšil sa podiel depotného tuku, zmenšil sa telesný rámec a oslabila sa konštitúcia. Z týchto dôvodov sa fretka posledných 60 rokov opäť kríži s tchorom tmavým, tým vzniká fretka tchorovitá. Ta sa farbou viac podobá tchorovi, má tmavé oči a pesíky tmavého odtieňu. Vyniká väčším telesným rámcom, lepšou životaschopnosťou, plodnosťou, silnejšou konštitúciou (L. Skoupá).

V dnešnej dobe sa fretky chovajú pre radosť ako domáci miláčikovia, zvlášť v mestách rastie ich obľúbenosť pre ich nenáročnosť. Sú uvádzané ako tretie najrozšírenejšie domáce zviera hneď po psovi a mačke.

Fretka je ľahko skrotiteľná, prispôsobivá, je veľmi hravá a to až do vysokého veku. Dožíva sa 5 až 12 rokov. Dĺžka života je závislá na mnohých faktoroch – genetická dispozícia, choroby, strava, podmienky v akých je chovaná. Ovplyvniť môžeme dĺžku života fretky tým, že si vyberieme „mladé“ z dobrého chovu, nie zo zverimexu, kde nepoznáme pôvod, zabezpečíme jej kvalitné životné podmienky, pravidelné návštevy veterinára, primeranú starostlivosť a kvalitné krmivo.

Základné informácie

Stavba tela fretky je prispôsobená miestam, kde sa fretky vyskytujú a lovia, podmienkam a priestorom a aj sile, ktorú musia vyvinúť k chyteniu a odneseniu uloveného zvieraťa. Fretka loví a zabíja korisť, ktorá môže byť mnohokrát väčšia ako je hmotnosť fretky. Z tohto dôvodu sa jej anatómia vyznačuje dôležitými rysmi, ako je pružnosť a sila. Celkový telesný kostrový rámec je pozoruhodne dlhý, svoju dĺžku dostal výnimočne dlhými a silnými stavcami (veľmi silné sú krčné a chrbtové). (ANF)

Fretky majú malé oči a krátke ušnice. Ich krk je valcovitý a predlžený; postupne prechádza do štíhleho hrudníka a brušnú dutinu. Samec je ťažší a väčší ako samica, podobne ako u noriek. Samci majú taktiež uloženého viac tuku v slabinách.

Telo fretiek je pokryté jemnou podsadou a dlhšími, hrubšími pesíkmi. Táto kombinácia jemných a hrubších chlpov predstavuje odolnú srsť, ktorá zaisťuje výbornú tepelnú izoláciu. Chvost fretiek je husto osrstený a pomáha pri plávaní.

Na nose fretky sú umiestnené pesíky a hmatové fúzy. Tieto citlivé chlpy sú inervované tromi typmi nervov, ktoré vychádzajú z infraorbitálnej vetvy trojklanného nervu. (J. G. Fox)

Mimo sily kostry a svalov je fretka taktiež majster v ohybnosti. Značná je ohybnosť chrbta, hrudníka, zápestia a všetkých kĺbov. Spoločne potom svalový a kostrový systém vytvára zviera obdivované pre jeho silu a pružnosť. (ANF)

V čeľadi kunovitých a lasicovitých je obdobie párenia ovplyvnené sezónnym uvoľnovaním luteinizačného hormónu. U samic fretiek sa objavuje najvyššia hladina hormónu v súvislosti s dlhou fotoperiódou a samci majú zvýšenú testikulárnu aktivitu v období, kedy sa dni predĺžujú. (J. G. Fox)

K tomu, aby sme mali doma dostatočne vyvinuté zvieratká, musíme dbať na 4 základné body:

1) Strava

Dôležité je kŕmením splňovať novo zistené kritériá – nároky na potravu fretiek a to predovšetkým v období od narodenia do dospelosti. V tejto dobe sú zvýšené nároky na živiny u všetkých tvorov, ale ak sa strava zanedbá, tak v dospelosti sa už nedoženú. Kŕmenie v dospelosti vyplýva z ďalších nárokov – ruja, gravidita, kojenie, choroba, výstavná sezóna a pod. Strava v priebehu života fretky by sa mala riadiť tým, čo je nové v poznatkoch vo vývoji krmiva a nových poznatkov o chorobách. Touto cestou môžeme docieliť dlhšiu životnosť fretiek a eliminovať choroby spôsobené zlou stravou. Skôr tradované klasické kŕmenie mäsom, zeleninou, vločkami a pod. je veľmi zastaralé a nevhodné vzhľadom k chýbajúcim minerálom, vitamínom a vyváženosti kŕmenia. Pri výbere krmiva sa venujte odporúčaným kritériám, ktoré sú uvedené v kapitole o kŕmení. Zlou stravou môžete svojej fretke skrátiť život aj o polovicu.

2) Kastrácia

Kastrácia zmení fyziológiu zvieraťa. Ak sa tak stane pred dospelosťou, pred prvou rujou alebo v jej priebehu, bude rastový rámec fretky menší ako u neskôr kastrovaných fretiek. Skoro kastrované fretky majú menšiu kostru. Dokonca sú aj menej osvalení z dôvodu odobratia steroidov, na ktorých závisí svalový nárast. Fretky kastrované v dospelosti síce majú úbytok svalovej hmoty, ale sú vyvinutejšie a svalnatejšie ako fretky kastrované predčasne.

3) Výber partnera

Fretka a jej reprodukcia je na rozdiel od voľne žijúcich tchorov v rukách chovateľov. Preto je dôležité dbať na vhodný výber partnera – nepríbuzného a zdravého. S týmto sa príroda u voľne žijúcich zvierat vyrovná ľahko – potomkovia zo zlého spojenia sú málo životaschopní, zdochnú alebo ich matka po pôrode zožerie, či vyhodí z hniezda. Nevhodné spojenie u fretky sa prejaví napr. tým, že plody v tele matka strávi úplne alebo čiastočne a ďalšie mladé na následky zdochnú, matka ich vystrčí z hniezda. Nesnažte sa proti prírode udržať nažive za každú cenu odložené mláďa, degenerujete tým chov. U príbuzenského spojenia mladé prežijú a vyvíjajú sa aj zdravo, ale ďalšie ťažkosti môžu nastať v ďalšej generácii. Niektoré nedostatky v štandardnej stavbe tela môžeme práve vhodným výberom partnera vylepšiť. Napr. dlhšia hlava samičky – zvoliť samca so silnou buldočou hlavou.

4) Dostatok pohybu

Väčšina fretiek je zatvorená v klietke predovšetkým z dôvodu ich bezpečnosti. Pobyt fretiek v klietke by mal byť len nevyhnutný, inak nedostatkom pohybu dochádza k oslabeniu a úbytku svalovej hmoty. Postupným znižovaním svalovej hmoty dochádza aj k úbytku kostnej hmoty. (AFA)

foto: © Shutterstock, zdroj: fretka.sk, publikované so súhlasom SKFCH.

Fretky sú veľmi aktívne zvieratá, preto potrebujú dostatok životného priestoru. Chovné zariadenia pre fretky sa už dnes dajú kúpiť takmer v každom chovateľskom obchode, zručnejší chovatelia si ich dokážu s minimálnymi nákladmi vyrobiť, hoci aj prestavbou starej skrine.

Vo všeobecnosti platí, že čím viac sa chovateľ zvieraťu venuje, tým menšie požiadavky má na veľkosť chovného zariadenia. Keďže fretka väčšinu dňa prespí, nijako ju neobmedzuje, ak väčšinu dňa strávi v chovnom zariadení. Dôležité je poskytnúť jej aspoň dvakrát za deň príležitosť sa po dobu 1 až 3 hodín vybehať, samozrejme pod dozorom, pretože v byte na zvedavé zviera čaká množstvo nástrah.

Pre ubytovanie fretiek sa najviac hodia priestranné klietky. Sú iné ako bežne dostupné klietky pre hlodavce. V prípade že sa rozhodnete použiť klietku vyrobenú pre chov hlodavcov, uistite sa, že si fretka nedokáže otvoriť dvierka. Fretky sú veľmi vynaliezavé zvieratá a ľahko si dokážu poradiť s bežným uzatváracím mechanizmom, je preto vhodné ho poistiť, napríklad skobou. Ak chováte iba jedno zviera, postačí mu klietka o rozmeroch pôdorysu 0,5 x 1  a výške najmenej 1 meter. Horná hranica v prípade poschodových chovných zariadení, kde môže zviera prechádzať z jedného podlažia do druhého neexistuje. Chovatelia často vymýšľajú viacposchodové veže, vždy pri tom treba myslieť na bezpečnosť zvieraťa.

Z materiálov používaných na výstavbu chovného zariadenia je obľúbené drevo, v kombinácii s pletivom. Nevýhodou dreva je, že napriek povrchovej úprave nasáva vlhkosť a pachy, zle sa dezinfikuje a podlieha hnilobe. Pre ľahšiu údržbu zariadenia by malo byť celé vnútro zariadenia umývateľné. Pletivo by malo byť odolnejšie ako sa používa pri chove králikov.

Fotografia: © BigStockPhoto.com

Rozhodnutie chovať fretku zasiahne do vášho voľného času a peňaženky. Pred jej zaobstaraním predo dôkladne zvážte, koľko vás bude jej chov stáť a koľko času ste ochotní jej venovať. Mnoho chovateľov to podcenilo a po krátkej dobe prišli na to, že fretka nie je nič pre nich a hľadali im nový domov. V tom najhoršom prípade sa ich zbavovali vypustením do prírody, čo pre zviera zvyknutné na starostlivosť človeka znamenalo smrť vyhladovaním, alebo v dôsledku nehody či úrazu.

Čo by mal mať každý chovateľ na pamäti pred zaobstaraním fretky? V prvom rade sú to finančné náklady. Môžem si chov fretky dovoliť finančne? Aj tie najlacnejšie krmivá a podstielky pre zvieratá niečo stoja a mesačné náklady na túto položku sa tak pohybujú v desiatkach eur. Nie sú v nej zahrnuté rôzne veterinárne poplatky a obstarávacie náklady na chovné zariadenie pre začínajúceho chovateľa, ktoré sa môžu pohybovať vo vyšších sumách.

Fretka vyžaduje čas. Dvakrát denne ju treba nakŕmiť a vyčistiť jej toaletu. Zviera síce väčšinu dňa prespí, no aj napriek tomu potrebuje pozornosť chovateľa a minimálne v prvých dňoch jej treba venovať oveľa viac času. Netreba zabúdať ani na prípady, kedy chovateľ odíde na dovolenku. Má ju kam umiestniť počas tejto doby?

Priestor. Fretka nutne potrebuje svoje súkromie. Jednému zvieraťu postačí klietka o rozmeroch pôdorysu 0,5 x 1 m, ak má možnosť prebehnúť sa aj po byte, inak potrebuje priestrannejšiu voliéru. V prípade že budete mať zviera celý čas voľne pustené, je nutné aby bol váš byt pre ňu bezpečný.

Znesú sa s novým členom domácnosti tí súčasní? Nie sú iní členovia domácnosti alergickí na srsť fretiek? Ak máte podozrenie, je lepšie sa vopred poradiť s lekárom.

Fotografia: © BigStockPhoto.com