• Obloky, balkónové dvere – otvorené obloky sú pre fretku veľkým lákadlom. Cíti vonkajší vzduch a snaží sa dostať na oblok. Lenže je hlúpučká a nevie, že na druhej strane je výška oveľa väčšia, ako je vyskočiť na oblok . Fretka totiž nemá odhad na výšku. Takže kľudne vyskočí z akéhokoľvek poschodia. Musíme si uvedomiť, že na oblok vylezie fretka aj po záclone, po radiátore, dokonca aj medzi radiátorom a stenou, po vysokej kvetine atd. Zabrániť v šplhaní sa dá odstránením všetkého, na lezenie vhodného, z dosahu oblokov, alebo dať na obloky mreže z pletiva (pevného pletiva, nie králičieho).
• Posuvné zasklenia loggií – zatvárať pokiaľ je fretka na voľno bez dozoru, fretka si dokáže záhadným spôsobom odsunúť posuvné zasklenie, aj keď toto ide podľa nás veľmi ťažko.
• Chladnička – tá je nebezpečná hlavne svojou zadnou časťou, ktorá je na spodku čiastočne odkrytá a fretky majú tendenciu tam zaliezať a túliť sa k teplému krytu elektromotora. To ale môže byť pre nich nebezpečné. Je teda potrebné zabezpečiť, aby sa fretka nemohla dostať k zadnej stene chladničky.
• Práčka – znie to síce neuveriteľne, ale už sa veľakrát stalo, že fretka bola vypraná spolu s prádlom. Je zvedavá, vlezie do pootvorenej práčky kedykoľvek k tomu má možnosť. Vo väčšine prípadov toto vypranie fretka neprežije. Pred zapnutím práčky je nutné skontrolovať, či v nej nie je fretka a pre istotu skontrolovať počet fretiek v domácnosti! Malé jedince totiž môžeme v zmotanom prádle prehliadnuť.
• Umývačka riadu – tá zaujíma fretky veľmi, snažia sa dostať do pootvorených dvierok umývačky, zatrhnú si tam pazúr alebo priškripnú packu. Pred zapnutím umývačky (rovnako ako pred zapnutím práčky) je nutné skontrolovať, či v nej nie je fretka. Spustenie umývačky s fretkou, aj keď len na okamih, fretka zaručene neprežije.
• WC – fretka veľmi ľahko vylezie na otvorenú misu a spadne dovnútra. Môže sa stať, že sa utopí, pretože sa jej už nepodarí vyliezť.
• Igelitové tašky a sáčky – tie majú fretky veľmi rady, lenže ako sa s nimi hrajú, môžu sa zamotať a udusiť, prípadne zhltnúť kus odhryznutého igelitu. Odporúčam dávať fretkám na hranie len pod dozorom.
• Kelímky – napr. od jogurtov, smotany. Fretky sa snažia vylízať zvyšky, lenže kelímok im môže ostať zaseknutý na hlave a hrozí udusenie. Z rovnakého dôvodu pozor na plechovky, tam  hrozí aj nebezpečenstvo porezania.
• Gumové hračky – niektoré sú priveľmi mäkké a fretka môže pri rozkúsaní prehltnúť kúsok gumy, hrozí  udusenie alebo upchanie čriev. Tiež pozor na gumu na gumovanie, fretky ju neomylne kradnú deťom z peračníka.
• Latexové hračky – niektoré fretky môžu byť alergické na latex, čiže pokiaľ fretka pri hre začne kašlať a sipieť, hračku jej zoberte. Inak platí všetko ako pri gumových hračkách.
• Šplhanie – fretka, najmä samička, vyšplhá všade kam si zmyslí. Ak chce niekam vyliezť, buďte si istý, že časom sa jej to podarí. Preto pozor na skrine, na vrchu môže byť štrbina od steny väčšia ako pri podlahe. Fretka tam môže zapadnúť a udusiť sa. To platí nielen pre veľké skrine, ale aj pre malé skrinky, pre stolíky pri stene, postele, radiátory. Sem patria aj záclony, aj tie môžu byť nebezpečné, fretka po nich môže vyšplhať kamkoľvek, môže si zatrhnúť pazúr, alebo ostať visieť za packu, prípadne sa zamotať.
• Schody – tie sú pre fretku veľmi nebezpečné, najmä pokiaľ nemajú kryté stupne a medzistupne. Fretka nevie, že keď z jednej strany môže skočiť, tak z druhej je výška veľká, nemá odhad na výšku.
• Sporák, najmä rúra na pečenie – pozor pri otváraní rúry, máte v rukách horúci pekáč a fretka práve vtedy pribehne a veľmi ju to zaujíma. Z rovnakého dôvodu sú nebezpečné kozuby pri prikladaní paliva.
• Úložné priestory, rozťahovacie sedačky – najmä pod posteľami a pri rozťahovaní a skladaní príležitostného spania hrozí priškripnutie fretky, ktoré fretka nemusí prežiť.
• Dvere – hrozí priškripnutie, fretka je pri dverách vždy skôr ako vy. Tiež pozor na prievan, ktorý môže dvere zabuchnúť, to by mohlo pre fretku stojacu vo dverách skončiť smrťou.
• Rujný samec – sa môže poraniť, pretože môže ostať kdekoľvek visieť za prirodzenie. V ruji má tendenciu značkovať všetko, takže môže pre neho byť nebezpečné pletivo stien klietky, záclony, visiace koberčeky, hojdačky, šnúrky od hamakov.
• Obrusy – dlhšie vysiace obrusy zo stolov sú pre fretku veľkým lákadlom, môže na seba s obrusom strhnúť hrnček s horúcou kávou, prípadne ťažký predmet.
• Tuby s čímkoľvek – najnebezpečnejšie sú tuby s liekmi, fretka ich rozhryzie a môže sa otráviť. Rovnako platí pre tuby s lepidlami a rôznymi inými látkami.
• Lieky – akýmkoľvek liekom sa fretka môže otráviť. Okrem toho, pri liekoch v obale môže zjesť i obal. Nebezpečné sú lieky v nezatvorených fľašiach. Lieky je nutné skladovať tak, aby sa k nim fretka za žiadnych okolností nedostala.
• Látky a úplety – fretky s obľubou „požierajú“ pelechy, svetre, plyšové hračky. V tom prípade je dobré pelechy vytvoriť z rifľoviny, celtoviny, alebo inej látky, ktorá ich neláka k „žuvaniu“ a plyšové hračky nedávať. Podávať pasty proti bezoárom. Prehltnutie tkaniny môže viesť k upchaniu čreva.
• Klimatizácia – fretka je dosť náchylná na prechladnutie. Síce neznáša teplo a prehriatie, ale to neznamená, že ju treba za každú cenu ochladiť v klimatizovanej miestnosti, nedajbože v prievane. Aj tu platí: opatrne. Pokiaľ je klimatizácia nastavená správne (v byte ale aj v aute) aby priamy prúd vzduchu nešiel na zviera, nemal by byť problém. V letných mesiacoch nastavenie na + 25º C je optimálne, pričom ale rozdiel vonkajšej a vnútornej teploty by nemal byť väčší ako 6-7 º C. Prúd vzduchu by nemal smerovať priamo na klietku a tiež pozor na odraz prúdu vzduchu.
• Prehriatie – fretka sa prehrieva už pri +30º C. V prípade že máte v lete veľmi teplý byt, zabezpečte fretku proti prehriatiu, napr. umiestnením klietky do najchladnejšej miestnosti, prípadne možnosťou ochladzovať sa vo vode (lavór – len pod dozorom). V letných mesiacoch a pri vysokých teplotách nechávajte fretku v byte bez dozoru čo najkratšie. Pozor na ventilátory, prúd vzduchu nesmie smerovať priamo na klietku (ani odrazom)
• Stúpačky v panelových domoch – nutné v byte utesniť stúpačky tak, aby sa fretka do nich nedostala.
• Koberce – najmä solitérové, fretka pod ne rada zalieza a je nebezpečenstvo, že môže byť zašliapnutá.
• Prehozy – podobne ako pri kobercoch, fretka pod ne rada zalieza, musíte stále dávať pozor, kam si sadáte. Môžete zviera vlastnou váhou zabiť.
• Izbové rastliny – fretky rady hrabú hlinu z kvetináčov, okrem toho sa môže stať, že niektoré rastliny ohryzú. Pozor na jedovaté rastliny (napr. difenbachia)
• Čistidlá, chemikálie – skladovať tak, aby sa k nim fretka za žiadnych okolností nedostala, hrozí otrava alebo poleptanie. Musíme si uvedomiť, že fretka je schopná si otvoriť akúkoľvek skrinku alebo skriňu.
• Potraviny ktoré môžu fretke upchať črevo je nutné skladovať tak, aby sa fretka k nim nedostala (kôstkové ovocie, oriešky, želatínové cukríky, suché strukoviny) Ideálne je, keď sa fretka sama nedostane k žiadnemu ľudskému jedlu.
• Odpadkový kôš – zabezpečiť proti vniknutiu fretky (nebezpečenstvo upchania čreva po požití odpadkov – viz. vyššie), nebezpečenstvo vynesenia fretky do kontajnera s odpadom (fretka môže v koši zaspať)
• Žehlička – odkladať tak, aby sa fretka o ňu nemohla popáliť, ani ju na seba strhnúť za kábel, aj keby už žehlička nebola horúca (ťažký predmet – môže fretku zabiť)
• Predlžovačky s viacerými zásuvkami – pokiaľ nie sú všetky zásuvky na predlžovačke využité, zabezpečiť detskými poistkami do zásuviek, prípadne celú koncovku obaliť do potravinárskej fólie. Pokiaľ by voľnú zásuvku označkoval rujný samec, môže to v lepšom prípade skončiť vyrazením poistiek, v horšom prípade dostane samec zásah elektrickým prúdom.
• Dámske kabelky a ich obsah – fretky veľmi zaujímajú, takže odkladať doma tak, aby sa k nim fretka nedostala. Môžu sa v nich nachádzať lieky, žuvačky, vreckovky, kozmetika, manikúra a tým všetkým sa fretka môže otráviť, upchať si črevo, ublížiť si.
• Namočené granule – je potrebné dbať na to, aby fretke do misky s granulami nekvapkala voda z napájačky a aby si fretka „neškrečkovala“ granule niekam, kde je vlhko. Navlhčené granule môžu splesnieť a pleseň je toxická.

použité s láskavým dovolením autora Iva Dolhy (Bóža), Útulek na půde, preklad: Johana

fotografia: shutterstock, zdroj: fretka.sk, publikované so súhlasom SKCHF

Když mláďata dosáhnou věku tří týdnů může začít samička nosit potravu sama do pelechu, v této době (i pokud to samice nedělá) se začíná přikrmovat. Může se přikrmovat naškrábané kuřecí nebo hovězí maso. Rozmočené granule ve vývaru namixované na kaši, nebo vařené maso rozmixované se žloutkem a přídavkem vitamínů pro koťátka (baby flocken či sušené mlíčko).

Může se stát, že mláďata rozmixované a namočené granule ignorují a usínají, když se jim ale dá syrové maso, vrhnou se na to a naučí se jíst.

Mláďata přikrmujeme 4 – 5x denně, starší můžeme krmit už jen 3x s neustálým přísunem suchych granulí.

Aby se mláďata navykla na suché granule, nechávají se  v době jejich 5ti týdnů namáčet kratší dobu. Později se naučí sami jíst i suché, které mají po celý den.

Po čtvrtém týdnu začínají být mláďata zkoumavější a už vylézají  z pelechu.

V pátém kdy otevřou oči jsou již více obratnější. V této době začínají používat sluch. V této době si zvykají i na různé vjemy, lehce je něco vyleká, naučí se vnímat lidský hlas, každodenní zvuky domácnosti a v novém prostředí se již tolik nebojí. V sedmém týdnu stojí jistě na nohách a zvládají lépe koordinaci, proto je lépe dávat mláďata nejdříve v 7 týdnu.

Očkovanie

Mlaďata by se měla před odchodem do světa očkovat – nejlépe týden před – mláďata očkujeme 6-7 (lépe 8) týden a týden po mohou odejít do nových domovů. Odčervení mláďat podle potřeby.

Očkovacia schéma:

foto: shutterstock, zdroj: fretka.sk, publikované so súhlasom SKFCH

Při narození je váha mláďat kolem 10 g. Jejich oči jsou zavřené a tělo pokrývá jemné chmýří. Při narození lze poznat albína podle očí, u barevných fretek oči prosvítají u albínů ne.

Průměrný počet mláďat ve vrhu je 8. Prvních 5 dnů je pro mláďata kritických – v této době umírá cca 10% mláďat. Po první tři týdny jsou mláďata zcela závislá na matce. Mláďata začínají slyšet po 32 dnech od narození a vidět po 35 dnech. Mléčný chrup se objevuje po 14ti dnech. Trvalý chrup se objevuje v 7 týdnech věku předtím než se ztratí mléčný chrup cca 8 týden.

Ve dvou týdnech věku jsou mláďata zcela osrstěná. Mláďata začínají projevovat zájem o krmivo již ve věku dvou týdnu – od tří týdnů se přikrmují již 4-5 × denně. Na matce a mléku jsou však závislá do odstavu, kdy jsou 6 – 8 týdnů stará. V této době by měla dosahovat hmotnosti 300 – 450 g. V 6 – 8 týdnu věku není až tak výrazný váhový rozdíl, mezi samičkou a samečkem.

Fretky rostou do 8 – 9 měsíce věku, zbytek svého života již mění pouze váhu. Sameček kolem 5 – 6tého měsíce mívá 1,5 kg a kolem 7 – 9 kolem 2 kg v dospělosti může mít až 2,5 kg. Samička může mít v dospělosti kolem 1kg (někdy i 1,5 kg).

Fretky se dožívají půměrně 6 – 8 roků – dobře chované fretky se mohou dožít i vyššího věku.

foto: shutterstock, zdroj: fretka.sk, publikované so súhlasom SKFCH

Ruja samíc

Říje u fretek přichází v době kdy dospějí. U samiček většinou přichází první říje kolem 8 měsíce až jednoho roku. Říji poznáme podle zvětšené vulvy, samička v této době také více značkuje a má výraznější pach. Některým samičkám můžou při říji vypadat chlupy na břiše. Jsou samičky, které dospějí již dříve například v půl roce, toto je však moc brzký věk na připuštění samičky, proto je dobré pokud se tak stane počkat na říji další. 

Říje u samiček by měla trvat maximálně jeden měsíc. Ovulace u fretek je provokovaná, což znamená, že pokud se nespáří, tak se ve většině případů neuvolní vajičko z vejcovodů – tzn. přetrvává říje, čemuž se říká hyperestrogenismus. Při říji trvající déle než měsíc musí chovatel nechat říji fretce ukončit u veterináře hormonální injekcí (např. HCG, Pregnyl nebo Receptal). HCG vyvolává ovulaci, čímž organismus přestane produkovat ty hormony – estrogeny, které při dlouhodobém působení fretku ohrožují – vyvolávají depresi kostní dřeně – která vede k chudokrevnosti. A proto se stává, že se po téhle hormonální injekci objeví falešná březost, organismus si „myslí“, že když je vajíčko mimo vaječník, došlo k nakrytí.
Má-li samička problémy s říjí (dlouhé nebo časté říje) opakovaně, je vhodné ji nechat vykastrovat. Dlouho trvající říje samičku totiž oslabuje a pokud říje není včas ukončená, může samička i umřít.
Chovatel by si měl ujasnit, zda chce od samičky mít mláďata. Pokud nechce, je lepší samičku vykastrovat po první říji. Nikdy ne před první říjí – samička musí nejprve pohlavně dospět. A nejlépe ani při říji, protože v té době je samička oslabená a nemusela by kastraci přežít.
Pokud se majitel rozhodne pro mláďata je nejvhodnější doba pro nakrytí 10 – 12 den plné říje samičky.

Ruja samcov

Říje samců trvá převážně od jara do léta až podzimu. Většině končí koncem srpna. Pokud je sameček mláďe (narodil se v ten daný rok dejme tomu v březnu až květnu) je velmi pravděpodobné, že začne říjit již v zimě – což je kolem cca 7 – 9 měsíců věku samce. Sameček pak říjí přes zimu až do konce léta.

Říje u samců se pozná zvětšením varlat (cca velikost kolem 2 cm). Samotné řiji většinou předchází značkování – samci se otírají bříškem, ale nezanechávají žádné kapky moči. Postupně se jim zvětší varlata a začnou značkovat jak močí, která má v této době charakteristický zápach, tak i žlázama – které mají například na zátylku. Bývají samci, kteří mají během říje vypadané chlupy za ušima, značkují hlavou a otírají se žlázama o různé výběžky, rohy apod. Nejznámější je „obraz“ samce, který se venku v trávě vytírá zádama, nebo doma otírá hlavu o pantofel – to zná jistě velká většina majitelů.

V době říje se mění i chování samců. Jediné, co je převážně zajímá, je cokoli kamkoli zatáhnout. Což může být jak samička (nemusí ani říjit), tak majitel, případně i jiný sameček. Některým samečkům stačí i plyšová hračka, kterou se snaží oplodnit.. Samečci se své „oběti“ snaží odchytit za neustálého kvokání – proto si někteří majitelé myslí, že na ně fretka utočí.

 Chovatelé často doporučují vyhnout se chovu dvou samců zároveň. Většina se totiž v říji nesnese a musí být buď odděleni, nebo vykastrovani. Pokud chce mít někdo dva samce společně a nekastrované, doporučuji najít si buďto dva bratry, případně dva podobně narozené. Když spolu budou od malička, je velká pravděpodobnost, že problémy nebudou. I když jsou spolu a neperou se mezi sebou, jakékoli další říjné samce rozhodně nesnesou a porvou se vždy. Říjný samec dokáže svého majitele pokousat, pokud z něj cítí jiného říjného samce – takto se může Váš miláček změnit v krvelačnou bestii – proto je dobré dávat na to pozor.

U některých samečků během říje vypadá srst na ocásku. Jakmile říje přejde, začne samečkovi ocásek zase zarůstat. Jsou známy i případy, kdy veterinář samci léčil mastí vypelichaný ocásek každý rok a vždy na podzim to „úspěšně“ doléčila. Pro lepší zarůstání můžeme podávat vitamínové pasty nebo kapky na srst, případně kvalitní krmiva, ale i tak člověk vypadávání srsti nezamezí, k říji to patří.

Pripúšťanie fretiek

Pro snadnější průběh je lepší přivést samici k samečkovi, ale ne vždy je to podmínkou. Sameček na vlastním území se věnuje hlavně samičce a ne novým a neznámým pachům. Pokud je to možné je lepší nechat samičku u samečka déle (cca dva dny) a ponechat jim dostatek klidu. Pro některé začátečníky se můžou zdát fretčí námluvy poněkud drastické – sameček vláčí svou samičku za kůži na krku. Pokud samice ale na samce nesyčí a nesaží se někam uniknout, je vše vpořádku. Když najde samec vhodné místo dochazí ke svázání – to trvá od 20 min až po 3 hodiny. 2 – 5 den po nakrytí u samičky viditelně přechazí otok vulvy. Pokud se tak nestane ani po sedmi dnech, je dobré krytí znovu zopakovat s tím samým samcem.

Gravidita

Dojde-li k oplodnění, následuje 42 denní období březosti – s rozmezím 39 – 46 dnů. Nedojde-li k oplodnění, následuje období pseudogravidity (falešná březost), které trvá taktéž přibližně 42 dnů. Samice je viditelně březí ve 30 dnech gravidity a v této době začíná hodně línat, případně si sama vytrhává srst a staví hnízdo.

22 den po nakrytí je možné zjistit ultrazvukem, zda samice opravdu čeká mláďata, v této době jsou již viditelná. Týden před porodem, je možno vidět jednotlivá mláďátka v bříšku – jdou vidět jak pohyby, tak hrbolky na břiše.

Pôrod

Samička asi tak hodinu před porodem se začne být poměrně „stuhlá“ a  brzo na to přijdou stahy.

Pokud je samička prvorodička může být ze začátku poněkud překvapená, ale brzo se vzpamatuje a ví co má dělat. Je dobré hlídat pauzy mezi mláďaty. Většinou mláďata rodí v rozmezí 10 – 30 min, ale při větším počtu může být pauza i hodinu až hodinu a půl.

Pokud je již pauza delší a samička stále tlačí je dobré ji kontrolovat. Můžeme samici podpořit tvarohem s trochou medu, nebo glukopurem rozpuštěným ve vodě. Tvaroh s medem je dobré mít po ruce – samičče dodá energii potřebnou k porodu. Pokud samička tlačí již déle, je něco v nepořádku a je vhodné zavolat doktora. U některých samiček může dojít ke komplikacím a je proto vhodné vědět o nejbližším veterináři, kdyby bylo potřeba pomoci císařským řezem.

S fretětem v obalu odchází většinou i placenta. Je to „krvavý kus masa“ připojený k fretěti pupeční šňůrou. Po vybavení plodu z obalu a přetržení pupečníku se automaticky oddělí i placenta. Někdy vyjde fretě z matky již z oddělenou placentou, která zůstane uvnitř (v děloze), někdy si placentu „táhne“ na pupečníku s sebou na svět. Zbytky obalů a placenty nechte samici klidně sežrat. Placenta obsahuje látky, které urychlí porod, více spustí mléko a vyčistí samičce zažívací trakt. Pozření pár placent je fretce jen ku prospěchu. Pakliže placenta neodejde s plodem, opět se nic neděje. Je vypuzena s dalšími freťaty nebo až po porodu.

Pauza mezi porodem jednotlivých mláďat nesmí být delší, pak vznikají komplikace. Chovatel musí dát pozor aby samička porodila všechno, pokud v ní zůstává placenta, nebo snad mládě musí je ze sebe dostat. Jestliže nemá samice již stahy, měl by jí veterinář dát Oxitocin, aby dorodila vse včas a neměla z toho zánět, který by mohl ublížit i narozeným mláďátkům.

Samička překouše pupeční sňůru a mládě očistí. Někdy se stane, že mládě je již venku, ale pupeční sňůrou svázáno se samičkou. V této chvíli není dobré se pokoušet pupeční sňůru přestřihnout, protože pokud je část placenty stále spojena s dělohou, pak by mohla samička vykrvácet. Je tedy dobré počkat až samička nabere síly a porodí i placentu. Pokud je již mláďe venku a samička má třeba více práce, můžeme jí pomoci natrhnout mláděti placentu kolem něj, aby mohlo dýchat. Ale většinou toto samička zvládne sama i při větším počtu mláďat.

foto: shutterstock, zdroj: fretka.sk, publikované so súhlasom SKFCH

Srst fretky má být měkká, hebká, lesklá, nelámavá, kůže světle růžová. Línání probíhá na jaře a na podzim. V této době fretku kartáčujeme, abychom zabránili pozření většího množství chlupů, čímž by mohly vzniknout tzv. bezoáry – ztvrdlé chomáče srsti, které ucpou střevo. Preventivně je dobré i podávat přípravky, které chomáčky srsti v trávícím traktu zapouzdří a jsou pak lehce vyloučeny.

Tchořovitě zbarvené fretky (tmavé) při výměně srsti mohou mít modrou kůži, vypadají jako modré fretky. Je to způsobeno rašením nových tmavých chlupů pod kůží. Pozor se záměnou v období říje, při déletrvající (víc než měsíc) říji u samičky může být kůže rovněž promodralá, ale to je způsobeno nadbytkem hormonů a tento stav ohrožuje zdraví a život samičky – ihned navštivte veterináře a nechejte říji ukončit. (3)

Zhrubnutí, změna barvy, prořídnutí, zkrácení, lámavost a jiné změny mohou být dány: ročním obdobím, dobou říje, nekvalitním krmením, nedostatkem vitamínů, kojením, parazity a nemocí.

Říjící samci v době od ledna do října mají na kůži více mazu, jejich srst je kratší, prořídlejší, nažloutlejší. Na ocase se může projevovat silné prořídnutí až úplné olysání ocasu. Příčiny se zatím zkoumají a ověřují, pravý důvod úplně holého ocasu není dosud zcela objasněn.

Řijící samičky mívají rovněž méně kvalitní srst, je to dáno i ročním obdobím (jaro-léto), rovněž v období kojení je srst prořídlá, protože samičky dávají všechny živiny do tvorby mléka. V době kojení je vhodné podávat mimo nejkvalitnějších granulí i vitamínové pasty – pro kočky a koťata. U déle říjících samiček ( více než měsíc ) může docházet k olysání míst na kůži, ocase, hubnutí, anemii…může to být i jiný projev nemoci, který nezanedbejte a ihned navštivte veterináře.

V zimním období srst zhoustne, zjemní, prodlouží se to všechno úměrně podmínkám, kde fretku chováme.

Polámaná, hrubá a jakoby okousaná srst může být následkem venkovních parazitů, ale i nějaké probíhající nemoci.

Preventivně na vnější parazity podáváme dle váhy fretky a určeným dávkováním na letáku přípravek Frontline, dostupný ve zverimemexech a internetových obchodech. U veterináře můžete žádat i přípravek Stronghold, který působí na vnější i vnitřní parazity včetně klíšťat.

Žluté zbarvení srsti bílých a světlých fretek je způsobeno kožním mazem, tvorba mazu je závislá od klimatu, druhu chovu – venkovní fretky mají více mazu. Pozor na žluté zbarvení kůže, může se jednat o onemocnění – inned navštivte veterináře.

Koupat fretku není potřeba moc často, pokud ji denně nevláčíme bahnem a prachem. Jsou to čistotná zvířátka a kožíšky si samy čistí. Postačí 3x – 4x ročně. Ćím častěj ji koupeme, tím více se jí bude tvořit mazu jako přirozené ochrany kůže. Vynecháme koupání v zimě, aby neprochlaly.

Používáme pouze kvalitní šampony na fretky, kočky a psy, popř. dětské šampony na citlivou pleť s přídavkem oleje. Srst pak důkladně opláchneme a můžeme použít kvalitní dětský olej na vetření do vlhké srsti. Při prvním použití nového přípravku sledujeme pár dní reakci kůže – zarudlé skvrny, lupy, škrabání, takový přípravek dále nepoužíváme. Pro vylepšení kvality srsti můžeme používat přípravky.

Uši

Čistotu uší sledujeme pravidelně, čistíme dle znečištění při výskytu většího množství mazu. Fretky chované doma, které se nestýkají s cizími nebo domácími zvířaty a nechodí často ven nemají tak častou potřebu čištění uší jako fretky chované venku (možnost i výskytu myší ve volieře), které chodí pravidelně na procházky a stýkají se s jinými zvířaty. Také při chovu více fretek pohromadě není třeba tak často čistit jako když máme jen jedno zvířátko, protože fretky si ouška mezi sebou čistí samy.

Při výskytu většího množství mazu necháme ouška vyšetřit veterinářem – výtěr pod mikroskopem – z důvodu lehce přenosného ušního svrabu. Problémy s ušima zjistíme i častějším škrábáním uší a třepáním hlavou. Preventivně je možné používat přípravek Frontline ( na venkovní parazity ) nebo Stronghold ( na vnitřní i venkovní parazity ). Stronghold aplikuje veterinář dle hmotnosti fretky kapnutím na kůži krku a vystačí na prevenci na 3 měsíce. Frontline je běžně dostupný ve zverimexech a internetových obchodech, stačí preventivně kapka do každého ouška v intervalu uvedeném v příbalovém letáku. Působí okamžitě na všechna vývojová stadia svrabu.

Jak čistit uši – Fretku fixujeme chytnutím za kůži na krku, použijeme jakýkoliv přípravek na čištění uší koček a psů ( Otifree, Nolvasan, Earcleaner, Jonathan, Epi-otic…), který nakapeme do uší, necháme krátce působit při současném masírování ucha směrem od kořene ven, čímž vytlačíme uvolněný maz. Pak ouško vytřeme vatovým tamponem na odličování.

Nepoužívejte vatové tyčinky, můžete tím poškodit zvukovod a způsobit zánět. Maz v uchu působí i u člověka jako izolace a ochrana zvukovodu, proto není bezpodmínečně nutné čistit do hloubky, ba naopak nadměrným čištěním se vytváří maz ve větší míře.

Zuby

Tvorba zubního kamene souvisí s přijímanou potravou a metabolizmem organizmu. Každému se kámen tvoří tedy jinak rychle. Při každoroční celkové prohlídce u veterináře necháme zkontrolovat i dutinu ústní a k tomu fretku od mládí navykáme na otvírání tlamky a odhrnování pysků. Dospělému jedinci je nejvhodnější podávat nemáčené granule, jejichž kousáním si oškrabává zuby a masíruje dásně. Na místo běžných pamlsků pořídíme fretce doplňky potravy s přídavkem směsí na čištění zubů (velká nabídka v internetových prodejnách).

V případě zánětlivých onemocnění dutiny ústní, paradentózy, je možné pořídit i kočičí sadu se speciální pastou a kartáčky na zuby, které si nasadíte na prst a zuby fretce čistíte. Používáme stejný chvat za kůži na krku, nebo využijeme chvíle kdy fretka tvrdě spí.

Tmavý povlak na zubech není třeba odstraňovat, vytvořený nános zubního kamene už ano. Kámen seškrábne každý veterinář při plném vědomí fretky, při zanedbaném chrupu se používá i čištění ultrazvukem, ale takové čištění se provádí v narkóze.

Drápky

Fretkám, které chodí denně na procházky není třeba stříhat drápky téměř vůbec. Pouze u nich kontrolijeme třepivost a popřípadě zabrušujeme pilníkem. Přerostlé drápky stříháme speciálními kleštěmi na drápky psí a to velmi opatrně, abychom nestříhali až do růžového lůžka, ale několik milimetrů níže. Špičku pak zapilujeme pilníkem tak, aby drápek vypadal přirozeně obroušený a nezachytával se o tkaniny.

Tlapka fretky ve výstavní kondici má drápky o něco delší, drápky ale nesmí mít tvar C, mají se jen lehce dotýkat země, jakoby se o ně prsty opíraly, ale přitom nesmí změnit tvar tlapky – prolomit ji. Fretkám, které nechodí na výstavy ponecháme drápky kratší aby se nezachytávaly o koberce a tkaniny.

Vycházky

Pro správný kosterní a svalový vývoj fretky a také pro její psychický rozvoj jsou vhodné krátké vycházky, při kterých se fretka seznamuje s cizími lidmi a zvířaty. Fretka tím ztrácí strach z lidí, cizího prostředí a je ovladatelnější, což je třeba např. při výstavách. Atˇ se nám zdá fertka sebevíc ochočená, nikdy ji nepouštíme na volno, ale používáme postrojek a vodítko.

Ukázka nejvhodnějšího postrojku a jeho použití je na obrázcích. Postrojek je možno použít i na 8 týdenní fretě. Je vhodný mít na postrojku „náboj“ s adresou majitele.

Běžně prodávané postrojky s očkem na vodítko uprostřed spojky mezi řemínky jsou nevhodné, protože se z nich fretka lehce vyprostí.

Hygiena chovu

Pro udržení zdraví fretek je nutné zachovávat důslednou hygienu v chovu. K základní hygieně patří dezinfekce, dezinsekce a deratizace, denní péče a kontrola zdravotního stavu, pravidelné očkování a preventivní kontroly u veterináře ( viz. zdravotní péče ).

Denní péče

Denní péče spočívá ve vyčištění misek na krmení, vymytí nebo výměna napaječek, doplnění čistou vodou. K tomu zkontrolujeme zdravotní stav fretky – prohlédneme sliznice, zuby, drápky, zkontrolujeme stav trusu, srsti a kůže – kvůli parazitům. Podle znečištění záchodku stačí u jedné fretky každý den lopatkou odstranit trus.

Týdenní péče

Při chovu jedné fretky postačí vyčistit kompletně záchodek jednou týdně, při více fretkách častěj. Provedeme také důkladnější hygienu voliery a pomůcek či hraček. Používáme běžné čistící prostředky, jako je Chloramin, Savo, tímto roztokem s vodou vymyjeme dno voliery a prostor, kde se fretka pohybuje. Rovněž v tomto roztoku vymyjeme záchodek a misky na krmení, popř. gumové hračky atd. Vše pak důkladně vypláchneme čistou vodou a vytřeme do sucha nebo necháme vyschnout. Zkontrolujeme stav peřinek a houpaček a popř. vyměníme za čisté. U samiček s mladými a říjících jedinců je toto třeba dělat častěj než jednou týdně.

Sezonní péče

Tato péče se týká především volier s venkovním chovem. Tyto je třeba 2x do roka kompletně dezinfikovat včetně šplhadel, pařezů, průlezek a hraček a nechat nejlépe pár dní vyschnout bez přítomnosti fretek.

foto: shutterstock, zdroj: fretka.sk, publikované so súhlasom SKFCH

Ne každý má možnost volby a proto nejprve o chovu fretky v bytě, kde použiji 2 výrazy :

• bytový prostor fretky – místo, kde je její klec a je zavřená
• životní prostor fretky – je místo, kde se pohybuje puštěná a kam jí dovolíme zasahovat.  

Klec – bytový prostor fretky by měl být velký dle toho, jak často se můžeme fretce věnovat. Fretke je potrebné zabezpečiť miesto na odpočinok v kľudnej časti miestnosti, kde nie je vystavená nadmernému hluku, prievanu, teplu, vlhku a kde nebude rušená počas odpočinku. Nedoporučuje se nechat bez našeho dohledu po celý den volný prostor po bytě…fretka je zvídavá, mrštná, ráda ochutnává všechno. V případě, že jí necháme takto volný prostor a fretka se začne dávit, zvracet….těžko co nejrychlej najdeme ve velkém prostoru původce jejích potíží.

Životní prostor fretky je třeba průběžně upravovat a pozměňovat tak, aby si nemohla ublížit a při tom nám svojí hravostí ( vyškrabování hlíny z květináče, okusování květin, rozkousání krabiček s léky a jiných drobných předmětů, které má v dosahu, vyházení skříní, porcelánu, houpání se na záclonách a následné vypadnutí z okna, rozkousání pantoflí, stahování ubrusu a skákání na stůl ) nezpůsobila újmy materiální ani citové. Takovému prostoru zabezpečenému pro volný pohyb fretky říkáme “ fretkoodolný“. Není pravdou, že fretka okusuje skříně a jiné dřevo a věci jako pes, největší škody v bytě nadělá asi svými drápky na sedačkách a záclonách. Škody na koberci ( hlavně pachové stopy ) jde eliminovat tím, že dáme jinou podlahu – plovoucí, linoleum, dlaždice.

Z toho důvodu je nejvhodnější fretku v době, kdy nejsme doma mít zavřenou ve volierce – kleci a pouštět ji vyběhat a pohrát si jen pod dozorem. Fretka spí denně asi 18 – 20 hod. Její oblíbená doba hraní a šramocení je mezi 5-7 ráno a 17-19 večer. V tuto dobu jí plně postačí naše pozornost a hra, ale nevadí, když se nemůžeme přizpůsobit jejímu režimu si s ní pohrát a vypustit ji běhat v jinou dobu ( nezapomeňte ji ale vzbudit, aby svůj čas věnovaný vámi na její hry neprospala ). V době kdy je v klidu a spí, má nároky pouze na čerstvou vodu a krmení.

Bytový prostor fretky

Fretka vleze téměř všude i velice malými skulinami…je třeba zajistit prostory za skříněmi, ledničkou atd. fretka se tam může jednak zranit ( u ledničky ) popř. zatahovat tam jídlo a kálet…což je nepříjemné na údržbu čistoty. Není od věci navštívit nějaké chovatele v bytech a podívat se, jak se fretky chovají a jak jejich majitelé mají zajištěný pokoj. Fretka nemusí mít k dispozici celý byt, postačí jí pokojík i dětský na vyběhání a hru.

Voliera – klec do bytu postačí v rozměrech, které jsou běžně dostupné v obchodech – klece na králíky a činčily

Tyto klece je vhodné obohatit o nějaké průlezky, schůdky, vyšší klec upravit, s příhlédnutím na bezpečnost pohybu fretky, na poschodí, zavěsit houpačky.

Některé internetové obchody nabízejí už vybavené volierky a velký sortiment doplňků do volier. Větší voliery do bytu si můžeme vyrobit sami jak z nového materiálu, tak třeba ze staré skříně.

Základní bytový prostor fretky by měl být minimálně 0,5 x 1 x 0,7 m na výšku (2), 1 x 0,5 x 0,5 m (1), 2m čtvereční nebo 1,5 x 0,8 x 0,6 m (4). Dle doporučení kodexu chovatele plocha dna klietky + všetkých horizontálnych poschodí by mala byť cca 1,0 m2 pre jednu fretku, pre každú ďalšiu treba rátať s cca 0,4 m2.

Při umístění volierky na balkoně musíme tento zajistit proti průvanu a v případě, že je prosklený, tak zabezpečit to, aby se fretka v létě nepřehřívala a nebyla jako v terariu. V případě otevřeného balkonu je třeba zajistit zaizolovanou budku na spaní. 

V celém prostoru, kde se fretka pohybuje je třeba mít umístěny záchodky s pískem – kočkolitem. Nejčastěji chodí čůrat a kakat do rohů místnosti a voliery. Pro mláďata pořídíme záchodků více…do každého rožku, postačí i nízká krabička z kartonu. Ideální je záchod v rohu vyvýšený, protože fretka na záchod nacouvává a snaží se vykakat co nejvýše.
Podlaha ve volierce by měla být z omyvatelného materiálu- plast, linoleum. V prostoru, kam umístíme záchod počítáme s tím, že fretka ráda hrabe, zvláště nově vyměněný písek a prostor kolem záchodu tím rychle znečistí. Proto není vhodné do tohoto prostoru umísťovat misky s krmením a vodou. Při výměně písku na záchodku použijeme starý vzorek počůraného písku a hovínka do nového písku. Tím se snažíme hlavně mladé fretce vysvětlit, že jsme jí nepřipravili hřiště, ale čistý záchod. Ne vždy to ale zabere. Kompletná dezinfekcia klietky alebo voliéry by sa mala vykonávať aspoň 2x ročne. Pravidelné umývanie klietky alebo voliéry je vhodné minimálne 1x týždenne, čistenie záchodov od výkalov minimálne 2x denne.

Misky na krmení jsou nejvhodnější upevňovací na klec, se kterou fretka neotočí a nevysype ji a zároveň aby byla umístěna výše než na úrovni země.

Zásobník na granule je rovněž vhodný, granule vypadávají postupně a nejsou znečištěné rozházením při hře fretky, je třeba jen zvolit umístění, aby nebyl na stejné úrovni jako záchod

Vodu podáváme stále čerstvou a dostatek, fretka je náchylná na přehřátí a při krmení granulemi vodu potřebuje stále. Nejhygieničtější je podávání vody v napaječce, misku fretka používá i pro hru jako bazén. V případě použití běžně dostupné napaječky pro hlodavce (první obrázek) je možné nádobku vyměňovat při znečištění klasickými pet lahvemi, což je velice praktické a hygieničtější vzhledem ke špatnému vymývání původních plastových lahví. Jen pozor na použití barevných tmavých pet lahví při současném slunečním záření na láhev, voda se přehřívá a dříve kazí. Tato napaječka se nedoporučuje při cestování, kdy se klec otřásá, protože voda pak stále vykapává. Pro cestovní účely se zatím nejvíce osvědčila napaječka pístová, odkud voda ani při otřesech nevytéká (obrázek druhý).

Další vybavení klece je budka na spaní – prostor, kde se fretka cítí bezpečně, krytá ze všech stran. Budka musí být současně přístupná např. otvíracím víkem pro vyčištění. Příklady budek – do bytu jsou na fotkách (neizolované, nevhodné ven a na otevřený balkon v zimním období).

Do vnitřku bedýnky postačí teplejší hadr, dečka kam se fretka zavrtá. Nepoužívejte látky děrované, které mají oka, do kterých se můžou zaháknout drápky. Dobrý je fleš, bavlna, deky, ovědčili se mi i staré oděvy, mikyny, tepláky, šusťákoné zimní oděvy. Vyvarujte se volně ložených zateplovacích materiálů – polystyren, molitan, vatelín, fretky je budou škrábat a požírat, což jim může způsobit závažné zdravotní problémy. Používané peřinky a deky občas kontrolujte, zvláště mladé fretky rády pojídají látku, pak je dobré jim dát pastu Bezopet, či jinou podobnou na lepší trávení, aby jim látka neucpala střeva.

Na místo a nebo současně můžeme použít na spaní závěsný pelíšek, který zavěsíme do prostoru tak, aby nebránil v prostoru záchodku a „jídelny“ a aby současně visel i s fretkou ve vzduchu bez doteku na zem. Při tom musí být i lehce dostupný fretce na vstup.

V případě umístění volierky na balkon doporučuji jak zateplenou boudičku, tak závěsnou houpačku pro volbu v případě změny teplot.

Venkovní chov ve volieře

Venkovní chov má svoje výhody i nevýhody, stejně jako chov doma. Výhodou venkovního chovu je to, že fretky nám doma nepáchnou a není třeba přizpůsobovat a přestavovat interier bytu. Nevýhoda je to, že nejsme s fretkou v těsném kontaku a hry, venčení a úklid voliery je časově náročnější. Za předpokladu, že se budeme fretce denně věnovat minimálně hodinu – hra, procházka, tak nemůže dojít k tomu, že zdivočí a bude kousat.

Fretky samozřejmě můžeme brát i na hraní domů, toto se ale nedoporučuje v zimním období. Velkým teplotním rozdílem bychom fretce ublížili a mohla by dostat třeba zápal plic. U říjících samečků musíme počítat s tím, že si budou místnost stále dokola značkovat, na rozdíl od samečků, kteří jsou doma stabilně a nemají proto tendenci své území znovu a znovu označovat.

Z vlastní zkušennosti : Velká nevýhoda venkovního odchovu je ta, že nejste ve styku s fretkou celou dobu vašeho pobytu doma, nevidíte, co se s ní děje, zda se někde nezachytla, nemá nějaké zdravotní problémy atd. Reakce na takové podněty přichází daleko pozděj než u fretek chovaných doma a může mít dalekosáhlejší negativní důsledky.

Bytový prostor fretky venku musí být přizpůsoben jak teplým letním dnům, tak mrazivé zimě. Speciální voliery vhodné na ven se neprodávají, takovou si musíme vyrobit nebo nechat vyrobit. Velikost voliery se doporučuje 2x1x1 m (1), v případě, že se fretce dostatečně věnujeme a bereme ji denně na procházku, postačí prostor menší, neměl by být ale menší než 1×0,7×0,5 m (2).

Dle kodexu chovatele je doporučeno mít vonkajšiu voliéru s minimálnou úžitkovou plochou min. 2m2 / 1 fretka s maximálne jednou otvorenou stranou (obyčajne predná časť), pričom voliéra musí poskytovať ochranu proti vetru, dažďu, snehu a slnečnému žiareniu (odpočinková časť by mala byť zatienená) s možnosťou dobrého odtoku vody. Súčasťou voliéry by mal byť záchod vyhovujúci fretčím potrebám, miska na krmivo, miska na vodu alebo funkčná napájačka (v zime prístup k nezmrznutej vode), hračky, priestor na spanie s vhodnou podložkou (v zime zateplený), pomôcky na preliezanie, prebiehanie a pod.

Na stavbu voliery se nejčastěj používají materiály v kombinaci trubky, profily, jekly, pevnější pletivo ( ne králičí, to fretka prokouše ), dřevo, plech, plast. Dvířka uděláme dostatečně velká, aby celý prostor voliery byl přístupný pro čištění a dostatečně zajistitelná. Jako podlahu použijeme dřevo, plast, linoleum, beton. Umístění voliery volíme v závětří, ne na přímém slunci, přičemž 3 stěny voliery vyrobíme z pevného materiálu ( dřevo, plech, plast ) kvůli větru a dešti. Nezbytná je i střecha se sklonem mimo volieru.

Vnitřní vybavení je obdobné jako u domácí klece, mělo by být ale pestřejší, aby se fretka nenudila – prolézačky, houpačky, kmen stromu na šplhání, dutý kmen na schovávání. Houpačky  a vaky vhodné ven při chladnějším počasí: 
V horkých letních dnech umístíme i misku s vodou na koupání a zchlazení fretky, velmi rády so čvachtají.
Budka na spaní by měla být s předsíňkou a celá zateplená, s otvíracím víkem nebo bokem pro snadné čištění. Vnitřek budky volíme obdobný jako u domácích budek.

V zimním období musíme dávat pozor na zamrzající vodu v napaječkách, je třeba ji až 3x denně vyměnit za teplou. Fretky chované celoročně venku prospí o třetinu více času v době od listopadu do ledna a mají až 2x větší spotřebu krmiva.

foto: shutterstock, zdroj: fretka.sk, publikované so súhlasom SKFCH

Prvá fretka – som pripravený?

Při pořizování první fretky, která s vámi má žít několik let, si nejdříve uvědomte, že nejde o hračku nebo bytový doplněk, ale o živou bytost a že ji tím, když ji po chvilce prodáte, jí můžete ublížit. Při první koupi fretky navštivte nejdřív zkušenějšího chovatele, s jeho vyhledáním vám pomůže i klub chovatelů fretek. U něj se dozvíte, co obnáší chov fretky, jak to vypadá v místnosti, kde fretka žije, jak to voní a základní údaje, které mohou způsobit to, že si fretku pořídíte ještě s větším nadšením nebo to, že se rozhodnete pro jiné zvíře a tím jednu fretku, která by měla být vaše uchráníte před depresemi a cestováním z rodiny do rodiny.

Judith Lissenbergová ve své publikaci vytvořila malý test pro začínající chovatele. Zde uvádí, že ideální chovatel je ten, který:

• svou domácnost zcela přizpůsobí fretce – zajistí, aby se nezranila a neutekla
• nevadí mu fretčí aroma – fretky nesmrdí, mají pouze svoje typické pižmové aroma
• není na fretky alergický
• má dostatek času se fretce věnovat, fretka vyžaduje výchovu a hru
• nevadí mu po fretce stále uklízet a vracet věci na svá místa, protože fretka ráda přemísťuje a obrací vzhůru nohama
• bude si vědět rady s dominantní fretčí osobností – tvrdohlavost, zvídavost se projevuje hlavně při volném pobíhání. Vyhrabávání květináčů, vyprazdňování odpadkových košů a roztahání jejich obsahu všude kam se dostane, drápání do sedačky pod přehozem a do koberců, většinou i značkování si rohů místnosti nebo v případě, že se potřebuje pomstít nebo předvést, tak bobek tam, kde je to dostatečně viditelné – to jsou pudové záležitosti, které se dají pouze předvídat, účelně omezit, ale ne fretku odnaučit
• každý den vyčistí fretčí toaletu a nevadí mu ani bobek „nedopatřením“ upuštěný jinde. Znečištěný záchod vede fretku k vykonání potřeby vedle ní nebo jinde. Ne všechny fretky jsou absolutně čistotné, nedají se tomu ani naučit. Pokud takovou fretku máme, nezbyde nám, než se s tím smířit.
• nevadí mu u dospívající fretky kousání, především do holé kůže – rukou, nohou, i do nohou s ponožkami
• uvědomuje si finanční nákladnost na pořízení fretky, výbavičky, povinné vakcinace, preventivních kontrol u veterináře a případných dalších výdajů na ošetření a operace.

Pokud jste tímto základním testem prošli, čtěte dále.

Samička alebo samček?

Sameček i samička mají svoje pro a proti. Sameček v období říje více zapáchá, protože si značkuje svoje teritorium, toto období trvá asi 3/4 roku. Pokud je ale dostatečně na své území zvyklý a nepřemísťujeme vybavení prostoru, ve kterém se pohybuje a neměníme je za nové, tak si časem nemá co značkovat. V době puberty jsou projevy stejné, ovšem u dospělých samiček tendence poštipovat a pokusovat přetrvávají, samečci jsou klidnější. Sameček je v dospělosti těžší a méně obratný…nedokáže šplhat po záclonách a neprojevuje o to ani zájem. S dospělou samičkou může nastat problém v období říje, která může nastupovat i několikrát do roka a neodezní sama, je pak třeba zásah veterináře. Náročný je pak i odchov mladých a zvýšená péče o samičku i v období březosti. Samička může být pak v době porodu – a odchovu mladých agresívní.

Pokud byste chtěli tyto problémy v různosti pohlaví eliminovat chirurgickými zásahy, pak je třeba mít na mysli, že žlázkování je zákonem zakázáno a kastrování není vhodné vzhledem k vývoji svalstva a kostry dříve než v dospělosti po první říji.

Kde si fretku kúpiť?

Takže fretku chcete, dobrá, další krok je – od koho o kde. Nespěchejte na koupí fretky a nesnažte se ji sehnat co nejlevněji a co nejblíž. Nejpohodlnější i když ne nejlevnější způsob získání je z chovatelských potreb. Není to v žádném případě dobrá volba. Do obchodů chovatelských potreb odprodávají zvířata jen nezdpovědní lidé, kteří za malé náklady nechtějí mít další náklady na shánění zájemců. Je jim úplně jedno, kam se jejich odchovaná zvířata dostanou a v jakých podmínkách budou žít. Podle tohoto postoje vypadá i chov a péče o matku a dorůstající mladé = co nejmenší náklady, špatná výživa, žádné očkování, odčervení, může docházet i ke 2 odchovům od jedné samičky za rok, což je neslučitelné s morálním kodexem chovatele a vyčerpanost samičky má pak následky na zdravotní stav mláděte. Zdraví a dlouhověkost zvířátka souvisí již s výše uvedeným, ale začíná vhodnou volbou páru – rodičů. V případě zverimexu se nedá zjistit původ ani rodiče a není zaručeno, zda nešlo o příbuzenské spojení. Je velice smutné sledovat netečné a zubožené fretky v obchodech, ve špatných podmínkách, zavřené v terariu….nesnažte se tento stav vyřešit odkoupením fretky…tím sice pomůžete ihned konkrétní fretce, ale nebude řešen tento stav do budoucna. Tím, že si ubožátka někdo koupí, tím umožní nový nákup obchodu od neodpovědných chovatelů a kolotoč se točí dál. Při zjištění, že se v obchodě prodávají fretky v nepřijatelných podmínkách je nejlepší ihned uvědomit Státní veterinární správu a spojit se s klubem chovatelů fretek. Je sice pravda, že si časem někdo neznalý věci fretečky koupí, ale obchody s tímto budou mít větší problémy a snad do budoucna nebudou mít o výkup fretek od chovatelů takový zájem. Cena v takových obchodech se pohybuje výš, než když si fretku koupíte od chovatele přímo a je již odčervaná a naočkovaná…což v obchodě není.

Vhodnější než v obchodě je koupit si fretku od chovatele. Zvažování od kterého nechejte nejdřív po poradě s klubem chovatelů, který má informace kdy a kde se mláďata narodí a v jakých jsou podmínkách. Rozhodnete-li se reagovat na inzerát, rovněž se pak poraďte s klubem chovatelů, zda jde o chovatele, který se této činnosti věnuje zodpovědně. Chovatele přes inzeráty je dobré si prověřit osobní návštěvou ještě před odběrem fretky. Chtějte aby vám ukázali matku, popřípadě otce, sdělili, kdo je otec a kontakt na jeho majitele, chtějte vidět, v jakém prostředí jsou zvířata chována, čím jsou krmena, chtějte očkovací průkaz matky s platným datem očkování psinky, vztekliny a odčervení před krytím. Pokud vám něco z tohoto chovatel odmítne, je důvodné podezření, že v tomto chovu není vše v pořádku nebo že může jít o faremní odchov v králikárnách jen pro finanační zisk. Ukáže – li vám chovatel matku, berte na vědomí, že se bojí o svá mláďata, bude útočná a nervozní, je to běžný projev mateřského instinktu, nikoliv divokosti. Netrvejte na tom, že si chcete mládě pohladit, neočkovaná mláďata jsou náchylná na virózy a onemocnění.

V žádném případě nepřistupujte na zaslání zvířete poštou. Jde o týrání zvířete, je to neetické a neslučuje se to s morálním kodexem slušného chovatele.

Fretka a deti

Fretka je v prvé řadě živé a inteligentní zvíře, nikoliv hračka. Nedoporučuje se proto kupovat ji malým děte, které ještě nemají rozum z toho, jak se k živé bytosti chovat a už vůbec ne bez dozoru dospělého. Ideálním přítelem je fretka pro dítě, které už je školního věku, umí se o ni postarat, nakrmit ji, vyčistit volieru, strpí kousnutí fretky při hře aniž by ji trestalo a nebo na druhou stranu rozmazlilo. Vychovávat fretku by měl dospělý člověk s pomocí dítěte, ale i s kontrolou toho, zda dítě ve svých povinnostech vůči fretce něco nezanedbalo. U menšího dítěte dohlížejte na to, aby fretku nadbytečně netahalo, netýralo a nerušilo v jejím pravidelném režimu spánku. Fretka se umí i mstít a nerozezná tak dobře jako pes, že jde o malé dítě, ke kterému se musí chovat něžněj a že na ni dítě nechtělo stoupnout nebo dosud nedovede rozeznat bolestivost svého chování vůči fretce – hračce.

Fretka a iné domáce zvieratá

Fretka je predátor – masožravec, proto drobnější doma chovaná zvířátka jako myši, křečky, potkany, rybičky, hady bude brát jako svoji kořist a soužití bude zřejmě nemožné.

Soužití se psem a kočkou závisí na povaze a socializaci obou stran. Fretka se ráda seznamuje a měli bychom ji vést od mlada k tomu, aby se seznamovala s jinými zvířaty. Důležité je zjistit povahu dříve doma chovaného psa, ke kterému chceme pořídit fretku. Některá plemena např. teriéři ztěží pojmou svoji kořist za přítele. Ideální je pořídit si štěně i fretě současně, totéž u kotěte. Dospělé kočky si obecně zvykají hůře na fretku než dospělí psi.

Jedna alebo viac fretiek?

Jedna fretka je dostačující, pokud máme čas jí dělat kamaráda a společnost. V takovém případě je citová vazba fretky k nám velice silná. V případě, že nemáme dostatek času na pravidelnou hru, je dobré pořídit si 2 i více fretek, které si spolu vyhrají a netrpí naší nepřítomností. V tomto případě ale fretky více přilnou k sobě navzájem a nedojde k tak silné vazbě – člověk – fretka. Fretky nejsou pak tak absolutně ochočené i když se tak navenek před cizími mohou jevit. Udržují si stále malinko odstup od člověka a nedůvěřují mu až tolik, jako fretka – jedináček.

Tomuto lze předejít i při chovu více fretek současně, ale je k tomu třeba mít dostatek času a věnovat se jim asi i více než jediné fretce.

Za příklad dostatečné ochočenosti považuji jev, kdy fretka v domácím prostředí příjde spát do postele za páníčkem nebo mu kdykoliv usne ve klíně. Absolutní ochočenost je když fretka takto usne i v cizím prostředí s cizím člověkem. Ještě nad to je, když by fretka s vámi chodila i bez vodítka, ale to prosím nezkoušejte, protože příroda je silnější a jistě by vás taková zkouška mrzela při ztrátě mazlíčka. Moje fretky žijící samy ve volierách jsou v domácím prostředí divočejší – aniž by kousaly. V cizím prostředí hledají útočiště u nás a jsou ochotny i usnout v klíně nebo s námi ve spacím pytlu.

Z kombinací pohlaví více fretek aby spolu mohly žít pohromadě je do bez problematická kombinace 2 samiček – sester, matky a dcery. Další kombinace samička a sameček ( v roce vykastrovaný ). Nedoporučuje se mít 2 samečky i vykastrovaní se mohou napadat.

Při každém pořízení si nové fretky do stávající „smečky“ nastává problém, kdy domácí dlouho nechtějí příjmout novou a není nikdy záruka, že k tomu i po delší době dojde. S tímto bychom měli počítat a ne mít novou fretku jako pokusnou a pak ji dát pryč, ale mít připravenou i variantu, kdy budou fretky žít odděleně a hrát si s námi odděleně.

foto: shutterstock, zdroj: fretka.sk, publikované so súhlasom SKFCH

Fretka sa správa na prechádzke úplne inak ako iné spoločenské zvieratá. Od jedného zaujímavého miesta sa rýchle premiestňuje k inému. V prípade že nie ste s fretkou sami, je nutné ju vziať na ruky, ak sa na blízku objaví iné zviera. V lete jej nerobí dobre prechádzka po rozpálenej zemi a v zime na miestach, ktoré sú posypané soľou. Po každej prechádzke vonku zvieraťu vždy dôkladne prehliadneme labky.

Fretky sa cítia vonku veľmi dobre, ak im chovateľ umožní očuchávať rastliny a hrabať v zemi. Nikdy ich však nemožno púšťať z vodidla, zviera by celkom iste utieklo a veľmi rýchlo sa dostalo do veľkých problémov. Predtým ako so zvieraťom vyrazíme von, mali by sme ho navyknúť na špeciálny postroj pre fretky a vodidlo. Klasický obojok, na aký sme zvyknutí pri psoch a mačkách môžme rovno zabudnúť, fretka by z neho ľahko vykĺzla. V chovateľských predajniach sa dajú kúpiť špeciálne postroje, z ktorých sa zviera nedostane.

Na začiatku dá chovateľovi veľa práce navliecť fretku do postroja, no môže upútať jej pozornosť obľúbenou maškrtou, čo zvyčajne zviera upokojí a uľahčí manipuláciu s ním. Zvieraťu necháme postroj niekoľko dní, nech si na neho zvykne, po pár dňoch môžme pridať aj vodidlo, nech si na neho zvykne a prechádzať sa opatrne po miestnosti. Keď zviera prekoná počiatočný odpor, môžme s ním vyjsť von.

Fotografia: © BigStockPhoto.com

Fretky sú veľmi aktívne zvieratá, preto potrebujú dostatok životného priestoru. Chovné zariadenia pre fretky sa už dnes dajú kúpiť takmer v každom chovateľskom obchode, zručnejší chovatelia si ich dokážu s minimálnymi nákladmi vyrobiť, hoci aj prestavbou starej skrine.

Vo všeobecnosti platí, že čím viac sa chovateľ zvieraťu venuje, tým menšie požiadavky má na veľkosť chovného zariadenia. Keďže fretka väčšinu dňa prespí, nijako ju neobmedzuje, ak väčšinu dňa strávi v chovnom zariadení. Dôležité je poskytnúť jej aspoň dvakrát za deň príležitosť sa po dobu 1 až 3 hodín vybehať, samozrejme pod dozorom, pretože v byte na zvedavé zviera čaká množstvo nástrah.

Pre ubytovanie fretiek sa najviac hodia priestranné klietky. Sú iné ako bežne dostupné klietky pre hlodavce. V prípade že sa rozhodnete použiť klietku vyrobenú pre chov hlodavcov, uistite sa, že si fretka nedokáže otvoriť dvierka. Fretky sú veľmi vynaliezavé zvieratá a ľahko si dokážu poradiť s bežným uzatváracím mechanizmom, je preto vhodné ho poistiť, napríklad skobou. Ak chováte iba jedno zviera, postačí mu klietka o rozmeroch pôdorysu 0,5 x 1  a výške najmenej 1 meter. Horná hranica v prípade poschodových chovných zariadení, kde môže zviera prechádzať z jedného podlažia do druhého neexistuje. Chovatelia často vymýšľajú viacposchodové veže, vždy pri tom treba myslieť na bezpečnosť zvieraťa.

Z materiálov používaných na výstavbu chovného zariadenia je obľúbené drevo, v kombinácii s pletivom. Nevýhodou dreva je, že napriek povrchovej úprave nasáva vlhkosť a pachy, zle sa dezinfikuje a podlieha hnilobe. Pre ľahšiu údržbu zariadenia by malo byť celé vnútro zariadenia umývateľné. Pletivo by malo byť odolnejšie ako sa používa pri chove králikov.

Fotografia: © BigStockPhoto.com

Rozhodnutie chovať fretku zasiahne do vášho voľného času a peňaženky. Pred jej zaobstaraním predo dôkladne zvážte, koľko vás bude jej chov stáť a koľko času ste ochotní jej venovať. Mnoho chovateľov to podcenilo a po krátkej dobe prišli na to, že fretka nie je nič pre nich a hľadali im nový domov. V tom najhoršom prípade sa ich zbavovali vypustením do prírody, čo pre zviera zvyknutné na starostlivosť človeka znamenalo smrť vyhladovaním, alebo v dôsledku nehody či úrazu.

Čo by mal mať každý chovateľ na pamäti pred zaobstaraním fretky? V prvom rade sú to finančné náklady. Môžem si chov fretky dovoliť finančne? Aj tie najlacnejšie krmivá a podstielky pre zvieratá niečo stoja a mesačné náklady na túto položku sa tak pohybujú v desiatkach eur. Nie sú v nej zahrnuté rôzne veterinárne poplatky a obstarávacie náklady na chovné zariadenie pre začínajúceho chovateľa, ktoré sa môžu pohybovať vo vyšších sumách.

Fretka vyžaduje čas. Dvakrát denne ju treba nakŕmiť a vyčistiť jej toaletu. Zviera síce väčšinu dňa prespí, no aj napriek tomu potrebuje pozornosť chovateľa a minimálne v prvých dňoch jej treba venovať oveľa viac času. Netreba zabúdať ani na prípady, kedy chovateľ odíde na dovolenku. Má ju kam umiestniť počas tejto doby?

Priestor. Fretka nutne potrebuje svoje súkromie. Jednému zvieraťu postačí klietka o rozmeroch pôdorysu 0,5 x 1 m, ak má možnosť prebehnúť sa aj po byte, inak potrebuje priestrannejšiu voliéru. V prípade že budete mať zviera celý čas voľne pustené, je nutné aby bol váš byt pre ňu bezpečný.

Znesú sa s novým členom domácnosti tí súčasní? Nie sú iní členovia domácnosti alergickí na srsť fretiek? Ak máte podozrenie, je lepšie sa vopred poradiť s lekárom.

Fotografia: © BigStockPhoto.com